Na polích zatím vládne opatrné napětí. Základních obilovin by se letos podle odhadu mělo sklidit o 7,1 procenta méně než loni. Kvůli jarnímu chladnějšímu a deštivému počasí navíc žně začnou oproti loňsku o dva až tři týdny později. „Jako každý rok bude ale výše sklizně nakonec do značné míry záviset na dalším průběhu počasí,“ říká Radek Matějka z Českého statistického úřadu.

To potvrzují také zemědělci. „Na letošní úrodě se podepíše také skutečnost, že kvůli deštivému podzimu bylo zaseto méně ozimých plodin, jako jsou některé druhy obilovin či olejnin,“ řekl Deníku prezident Agrární komory Jan Doležal. „Nahradily je jařiny, což se projevilo například v podobě vyšší výměry máku,“ uvedl.

Spotřeba mléka a mléčných výrobků stoupla během pandemie na historicky nejvyšší úroveň.
Češi v pandemii propadli sýrům a tvarohům. Každý sní ročně přes devatenáct kilo

Sklizeň se navíc může výrazně zkomplikovat tam, kde kvůli dešťům hrozí podmáčení polí. „Nejvíc je postižená jižní Morava, kterou zasáhla bouře s tornádem,“ uvedl Doležal. Připomněl, že živelná pohroma, jež se prohnala přes sady, vinice i pole, tam zničila velkou část úrody. „Situace vzhledem k počasí není příznivá ani na Rakovnicku, Lounsku, Litoměřicku a lokálně v dalších místech zasažených bouřkami,“ posteskl si Doležal.

Zdražení? Možná na podzim

Pro spotřebitele je ale důležité, že se aktuálně nemusí obávat zvýšení cen pečiva. „S cenami se pro ně nestane nic,“ řekl Deníku předseda představenstva Společenstva mlynářů a pekařů Jaroslav Chochole. Případný pokles sklizně obilí v řádu několika procent by prakticky žádný negativní efekt neznamenal ani podle výkonného ředitele Svazu pekařů a cukrářů Jaromíra Dřízala. „Celková spotřeba obilovin je okolo sedmi milionů tun, ale pro potravinářské účely je potřeba jen asi milion tun,“ řekl Deníku Dřízal.

Menší růst cen pečiva od podzimu ale Dřízal nevyloučil. „Jednání se zástupci obchodu o cenách výrobků budou probíhat po sklizni zhruba v září a říjnu,“ uvedl. I kdyby totiž nezdražilo obilí, stále jdou nahoru náklady, zejména na energie a pohonné hmoty, ale hlavně na pracovní sílu. „Pekaři a potravináři potřebují zvýšit mzdy, protože ty současné patří mezi vůbec nejnižší v České republice,“ konstatoval Dřízal.

Kapková závlaha.
Šetří vodu, přesto sklízí více. Na Vysočině využívají kapkovou závlahu

Také podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáše Prouzy je třeba kvůli rostoucím nákladům na výrobu a dopravu i pracovníky obecně počítat s mírným růstem ceny potravin. „Neměly by to ale být masivní skoky o deset a více procent, to rozhodně nehrozí,“ řekl Deníku Prouza. Důležité podle něj je také to, že navzdory koronavirové krizi a uzavírání hranic vždy zůstala možnost vozit zboží po celé Evropské unii. „Hranice musí minimálně pro přepravu zboží otevřené, jak je to již nastaveno, a mělo by to vydržet. Evropa se to už díky krizi naučila,“ míní.

Alespoň do konce podzimu by tak podle Prouzy měly na současné nižší úrovni zůstat ceny ovoce a zeleniny, protože u produktů mírného pásu vydrží zásoby od domácích producentů. Zatím je podle něj také velmi nízká cena vepřového masa. Důvodem je, že Čína již loni na podzim ze strachu z afrického moru prasat pro evropské vepřové zablokovala svůj trh, přidaly se k ní i některé další asijské země. „Zdá se, že se nic nezmění nejméně pár dalších měsíců. Ale ve chvíli, kdy se jejich trh opět otevře, půjde cena vepřového rychle nahoru,“ odhadl Prouza.