Z Drážďan do Berlína je to skoro jako z Prahy do Brna. Na mnoha místech ale i zdejší „německá“ dálnice připomíná množstvím uzavírek nebo poskakováním na betonových panelech z doby druhé světové války tu nejdůležitější českou tepnu za časů rekonstrukce. Včetně nekonečných kolon. Ta včerejší měla u Drážďan 16 kilometrů a řidiči v ní popojížděli dlouhé desítky minut.

„Ano, také si vzpomínám, když nám po sjednocení Německa celou dálnici zrekonstruovali. To bylo jako jiný svět,“ říká padesátník Andreas Hanh, který se z popojíždění v koloně zašel vzpamatovat u kávy na pumpě. „Peníze ze Západu už chodit nebudou. Nic dobrého do budoucna tady nečekám.“

Německá kancléřka Angela Merkelová
Skoro jako Jágr. Merkelová zachraňuje výsledek voleb

V „nových spolkových zemích“ jak se dnes říká bývalé NDR, není jen nižší životní úroveň, menší platy, vyšší nezaměstnanost, větší odpor proti migrantům nebo hlasitější „antivakcinátoři“.

Jinak tu dopadají i volby. Je to vidět i na nynějších průzkumech v nejchudší německé spolkové zemí Meklenbursko-Přední Pomořansko. Nejvíce hlasů tu získává sociální demokracie SPD. Ta má triumfovat i v nedělních zemských volbách, které se konají současně s celoněmeckými. V 1,6milionové zemi může podle průzkumů dostat 40 procent hlasů (o 15 procent víc, než SPD dávají celostátní průzkumy).

Druhá tu skončí zřejmě extrémně pravicová Alternativa pro Německo (AfD), která může dostat až 16 procent hlasů, o pět víc, než v celoněmeckém měřítku. Třetím křesťanským demokratům s 15 procenty šlapou na paty postkomunisté z Levice s 11 procent. A Zelení tu budou rádi, když přelezou 5procentní hranici vstupu do zemského parlamentu.

Trojice hlavních kandidátů na kancléře - Annalena Baerbocková (Zelení), Olaf Scholz (SPD) a Armin Laschet (CDU/CSU)
Nejzásadnější téma. V německých volbách jsou jen zelení proti zelenějším

Mnohem více hlasů získávají v nových spolkových zemích dvě extrémní strany – Levice a AfD. Je to vidět i na volební kampani, kterou tu má především AfD mnohem viditelnější než kdekoli na západě Německa.

Východ důchodců

Faktem však je, že nové spolkové země (včetně celého, tedy i dříve západní Berlína) mají dnes jen asi 16 milionů obyvatel. Celá Spolková republika pak přes 83 milionů. Zatímco celkový počet obyvatel Německa stoupá, v bývalé NDR stagnuje a ve většině míst dokonce stále klesá.

Problematická je i demografická struktura obyvatelstva s výrazně menším počtem dětí a výrazně větším počtem důchodců a nezadaných mužů. Mladá generace je tu ale už podobná té západní. Třeba pátečních demonstrací za klima se zúčastnilo i mnoho „východoněmeckých“ školáků.