Kliknutím zvětšíteJe to jedna z nejstarších záhad Ameriky, která dodnes zaměstnává vědce i milovníky tajemství. Její počátky lze vysledovat k přelomu července a srpna 1587, kdy na ostrov Roanoke u pobřeží dnešní Severní Karolíny dorazilo prvních zhruba 115 anglických osadníků, toužících vybudovat si na americkém kontinentu nový domov.
Zhruba měsíc po příchodu na ostrov slavila tato skupina radostnou událost. V rodině guvernéra nové kolonie Johna Whitea se narodilo první anglické dítě narozené v Americe, guvernérova vnučka, jež dostala při křtu jméno Virginia Dareová.
Tím však štěstí kolonistů zřejmě skončilo. Na ostrově nebyl dostatek potravin a osadníci neměli dostatek zdrojů, aby si je začali sami vytvářet. Guvernér John White se proto nalodil na loď plující zpátky do Anglie, aby přivezl zásoby, zejména dobytek a sůl. Jenže právě když tam dorazil, vypukla nová námořní válka mezi Anglií a Španělskem a anglická královna Alžběta I. zrekvírovala každou dostupnou loď pro válečné účely.
White se tak vrátil zpátky na ostrov až po třech letech. Když v srpnu 1590 konečně opět stanul na ostrovní půdě, už tam žádnou kolonii nenašel. Nenašel ani nikoho z jejích obyvatel. Jeho žena, dcera, vnučka, jejíž příchod na svět všichni tak radostně slavili, i všichni ostatní osadníci, to všechno bylo pryč. Nikde ale nebyla ani žádná těla, žádné ostatky ani hroby. Vypadalo to, jako kdyby se všichni osadníci vypařili. Zůstala jen jedna jediná stopa: slovo „Croatoan“, vyřezané do stromu (podle některých pramenů do dřevěného sloupku).
Dlouhé hledání
Pátrání po osudu „Ztracené kolonie“, jak se začalo osadě na ostrově Roanoke říkat, zabralo staletí a trvá vlastně až do dnešních dnů. A neustále se objevují nové a nové teorie, co se asi tak mohlo před 435 lety stát.
Ono slovo „Croatoan“, které zůstalo nešťastnému Whiteovi jako jediné vodítko, označovalo název dalšího ostrova jižně od Roanoke, obývaného domorodci ze stejnojmenného indiánského kmene. Tento kmen považovali kolonisté za více méně spřátelený, proto jednou z hypotéz bylo, že se tam uchýlili před neznámým nebezpečím, které je začalo na Roanoke ohrožovat. Nápis ponechali jako zprávu, kde je hledat.
Bohužel, bouře zabránily Whiteovi na Croatoan (později pojmenovaný jako Hatterasův ostrov) přeplout, a když se tam bílí osadníci konečně dostali, už nikoho z příslušníků Ztracené kolonie nenašli.
Podle jiných hypotéz se kolonisté v zoufalství z docházejících zásob pokusili odplout na vlastní pěst zpět do Anglie a utopili se na moři, popřípadě se stali obětí Španělů, kteří v té době kolonizovali Floridu a založili na jejím území osadu St. Augustine. V úvahu připadal i zásah Indiánů - podle optimistické varianty kolonisty asimiloval některý z přátelštěji nakloněných kmenů, s nímž postupně splynuli, podle pesimistické Indiáni osadníky naopak vybili, protože se mstili za některá předchozí příkoří (například za vypálení indiánské vesnice Aquascogoc, jehož se v roce 1588 dopustila jiná skupina anglických kolonizátorů).
„Osud kolonistů je největší nevyřešenou záhadou v americké historii,“ prohlašoval ještě loni William Kelso, emeritní ředitel archeologie a výzkumu Nadace pro znovuobjevení Jamestownu, na něhož se obrátil titul Live Science (Jamestown byla první anglická kolonie na americkém kontinentu, která tyto těžké začátky přežila, pozn. red.).
Nevíme ani, odkud vyšli
Podle ředitele Phelpsovy archeologické laboratoře na Východokarolinské univerzitě Charlese Ewena komplikuje pátrání po osudu prvních kolonistů i to, že nejenže nevíme, kam přesně se vydali, ale nevíme ani odkud. Přesná informace, kde se vlastně osada na ostrově nacházela, se totiž přes propast čtyř století nedochovala.
Archeologové se dříve domnívali, že osada byla na místě, kde byla později vybudována pevnost pojmenovaná jako Fort Raleigh, po níž se už dochovaly archeologické nálezy. To ale současné výzkumy zpochybňují s tím, že veškeré předměty nalezené při vykopávkách ve Fort Raleigh pocházejí z doby, kdy už kolonie zmizela.
Podle správy národního parku ostrova Roanoke je možné i to, že pozůstatky prvotní kolonie dnes leží na mořském dně, protože ostrov prošel během 400 let rozsáhlou erozí.
Aby přišli této záhadě na kloub, analyzovali vědci DNA potomků původních Američanů žijících v této oblasti, a snažili se najít důkazy o pokrevním spojení se ztracenými kolonisty. Ani toto pátrání ale nevedlo zatím k jednoznačnému výsledku.
Stopy z posledních let
Archeologický výzkum oproti tomu v posledních dvou desetiletích některá vodítka odkryl. Archeologický tým Bristolské univerzity odhalil při vykopávkách na Hatterasově ostrově, realizovaných ve spolupráci s místní archeologickou společností, řadu artefaktů z konce 16. století, které by mohly pocházet právě od kolonistů z Roanoke. Patřila mezi ně německá keramika, rukojeť rapíru a norimberská mince, identická s těmi, které se našly i na Roanoke. V roce 2015 tak archeologové vyslovili hypotézu, že se lidé z Roanoke zřejmě asimilovali do kmene Croatoan.
Další archeologové z Nadace První kolonie se sídlem v Severní Karolíně prozkoumávali dvě naleziště označovaná jako „místo x“ a „místo y“ na pevnině v oblasti Bertie v Severní Karolíně. I tam se našla evropská keramika ze 16. století, jež mohla patřit ztraceným kolonistům.
V roce 2012 učinili vědci ještě další objev, když v Britském muzeu v Londýně znovu prozkoumali mapu z konce 16. století, jejímž autorem byl pravděpodobně sám John White.
Tato mapa totiž obsahovala dva tajné symboly označující pevnost - a ty se nacházely právě poblíž obou míst. Kolonisté tedy zřejmě o těchto místech věděli a zamýšleli tam rozložit nové osady. Symboly pevností nebyly na mapě viditelné pouhým okem, ukázaly se až „pomocí zobrazovacích technik“, jak tehdy uvedla Nadace První kolonie v tiskové zprávě (podle některých dalších zpráv bylo potřeba prosvítit speciální přelepku zakrývající symboly, pozn. red.).
Místo x se nachází v sousedství indiánské vesnice, takže jedna z hypotéz hovoří o tom, že přeživší kolonisté z Roanoke mohli u těchto domorodců hledat ochranu. „Já to interpretuji tak, že osadníci byli pod ochranou mocných Chowanoků, kteří žili podél severního břehu řeky Chowan,“ sdělil loni Live Science historik James Horn, prezident a hlavní ředitel Nadace pro znovuobjevení Jamestownu.
Někteří přesídlili na Hatterasův ostrov, jiní jinam
Podle dalších hypotéz se osadníci, kteří přežili zhroucení kolonie na Roanoke, zřejmě rozdělili do různých skupin, z nichž každá se probíjela na vlastní pěst. „Nebylo nijak neobvyklé, že se mezi soupeřícími koloniálními skupinami objevovaly konkurenční frakce,“ sdělil Live Science Dennis Blanton, docent antropologie na Univerzitě Jamese Madisona.
Někteří z kolonistů se podle něj mohli připojit k indiánskému kmeni Croatoan, jiní k Chowanokům a další se zřejmě pokoušeli přežít nezávisle. Uživit více než stovku kolonistů by totiž pro jednotlivý indiánský kmen představovalo příliš velkou zátěž.
Také podle Horna je pravděpodobnější, že na Hatterasův ostrov přesídlila jen část osadníků z Roanoke. Zbytek zřejmě zamířil na pevninu a dál do vnitrozemí, jednak na místo x, jednak na další lokality.
Přestože od roku 2018 na místě x žádné další vykopávky neproběhly, Horn předpokládá, že pátrání po důkazech bude pokračovat. „Je to 400 let staré tajemství, které se točí kolem nejrůznějších záhad, jež se v něm skrývají,“ uvedl Horn pro New York Times. „Pro mnoho lidí je to příliš lákavé.“
9
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
