Zdá se, že alespoň pro tentokrát se turecký prezident Recep Tayyip Erdogan přepočítal. Po několika dnech, kdy se napětí mezi Řeckem a Tureckem dostalo na pokraj střetu válečných lodí obou států, musela Ankara zařadit zpátečku. A odvolat plavbu výzkumné lodi, která měla zkoumat zásoby plynu a ropy v řeckých výsostných vodách ve východním Středomoří.

Ty si Turecko nárokuje na základě dvoustranné dohody s libyjskou vládou v Tripolisu, na jejíž podporu vyslalo Turecko do Libye své vojáky. Egypt, Kypr, Izrael a Řecko ale dohodu mezi Tripolisem a Ankarou, odporující mezinárodnímu právu, neuznaly.

Osamocené Turecko

Řecko vyslalo minulý týden směrem k flotile tureckých válečných lodí, které doprovázely turecké těžaře, své loďstvo. Několik dní balancovalo napětí na hraně konfliktu. „Vláda zdůrazňuje, že Řecko bere porušování suverenity velmi vážně a udělá vše pro to, aby bránilo svá práva,“ varoval Turky mluvčí řecké vlády Stelios Petsas.

Za Řecko se postavilo EU, Německo i Francie a chování Turecka odsoudily ústy svých diplomatů také Spojené státy. „V této situaci stojím jasně za Řeckem i Kyprem. Nemůžeme akceptovat, aby nějaký stát ohrožoval, nebo přímo narušoval, vody členského státu Evropské unie. Ten, kdo se na podobných věcech podílí, by měl být potrestán,“ varoval Turecko francouzský prezident Emmanuel Macron. V případě pokračování agresivního chování Ankary žádá Macron zavedení unijních sankcí vůči Turecku.

V současnosti už jsou zavedeny sankce EU proti několika tureckým osobám, které se podílely na podobně nelegální přípravě těžby u Severního Kypru. Separatistického, mezinárodně neuznávaného státu, který vojensky a finančně podporuje Ankara.

Podle profesora Americké univerzity Dogy Eralpa chce Turecko vojenskými námořními aktivitami spíše sabotovat přípravu těžby v řeckých, egyptských, kyperských a izraelských vodách, než aby se samo pustilo do využití nerostného bohatství ve sporných vodách. „Politikou Ankary je sabotovat přípravy těžby těmito zeměmi,“ uvedl Eralp pro zpravodajský server Ahval. Tímto silovým přístupem chce podle jeho názoru Turecko donutit zmíněné státy k jednáním a územním ústupkům.

Na pokraji války

Není to zdaleka poprvé, kdy se Řecko a Turecko, dva členské státy NATO, ocitly na pokraji válečného konfliktu. Nejvážnější byla situace v roce 1974. Tehdejší řecká junta se pokusila anektovat Kypr, kde žije vedle kyperských Řeků i výrazná menšina Turků. Na snahu Řecka o připojení Kypru reagovalo tehdy Turecko vojenskou invazí, při níž jeho vojáci obsadili severní část Kypru. Toto rozdělení ostrova trvá přes mnohaleté snahy o sjednocení Kypru dosud. Na severu Kypru je také stále rozmístěna turecká armáda.