Ruská paramilitární organizace, často označována též jako soukromá armáda, se poprvé zapojila do akce během ruské anexe Krymu. „Někteří z vojáků, kteří obsadili toto území, byli právě žoldnéři Vágnerovy skupiny. Asi tisíc z nich následně pomáhalo proruským milicím, které usilovaly o zisk kontroly nad Luhanskou a Doněckou oblastí,“ připomněla pro zpravodajský server BBC profesorka londýnské King's College Tracey Germanová.

Na Ukrajině zůstali ležet na ulicích i na polích mrtví vojáci. Ilustrační foto.
Šokující video: Vojáci v ukrajinských uniformách u Kyjeva stříleli zajaté Rusy

V následujících letech působili Vágnerovci například v Sýrii, Lybii, Středoafrické republice či Mali. V Libyi přitom bojovali na straně polního maršála Chalífa Belgasima Haftara, vůdce Libyjské národní armády. Předpokládá se proto, že Haftarova tažení na Tripolis se v roce 2019 zúčastnilo až tisíc Vágnerovců.

„Provozování žoldnéřské armády je nepochybně v rozporu s ruskou ústavou, Vagnerova skupina však zároveň pro ruskou vládu představuje nezanedbatelnou sílu. Vagnerovci se mohou zapojit do bojů v zahraničí, ale Kreml může přesto tvrdit, že s tím nemá nic společného,“ vysvětlila Germanová.

Jak OSN, tak francouzská vláda v minulosti skupinu obvinili z rozsáhlého porušování lidských práv ve Středoafrické republice. Žoldnéři se mimo jiné měli dopouštět loupeží, či znásilňování místních žen. Americká armáda pak Vagnerovce obvinila, že v okolí libyjského hlavního města Tripolis nastražili nášlapné miny a jiná improvizovaná výbušná zařízení.

„Neuvážené používání nášlapných min a dalších nástražných systémů ohrožuje nevinné civilisty,“ uvedla v roce 2020 admirálka amerického námořnictva Heidi Bergová, která tehdy patřila k nejvyššímu velení amerických vojenských sil v Africe.

Podle nejrůznějších odhadů má skupina až pět tisíc členů, kteří se účastní válečných konfliktů po celém světě. Rekrutují se přitom především z řad veteránů, kteří často mají různé dluhy. „Pocházejí převážně z venkovských oblastí, takže nemají příliš jiných možností, jak se dostat k penězům,“ zdůraznil pro BBC Samuel Ramani, spolupracovník britského bezpečnostního think-thanku Royal United Services Institute.

Kdo stojí v čele Vagnerovy skupiny?

Jak již bylo uvedeno dříve, Moskva se od Vagnerovy skupiny dlouhodobě distancuje. Některé zdroje však naznačují, že žoldnéře tajně finance ruská vojenská rozvědka GRU, která je pověřena dohledem nad skupinou. Objevují se také informace, že se výcviková základna Vágnerovců nachází v Krasnodarském kraji, a to v těsném sousedství střelnice ruské armády.

Podle investigativního týmu BBC stojí za vznikem Vagnerovců 51letý Dmitrij Utkin, někdejší důstojník ruské armády a bývalý podplukovník rozvědky GRU. Právě tento veterán čečenských válek měl skupinu pojmenovat podle svého volacího znaku, který zněl „Vagner“.

Ukrajinská armáda po ústupu Rusů získala zpět pod svou kontrolu Buču u Kyjeva
Střílejí lidi pro zábavu, říká Rus bojující za Ukrajinu o chování svých krajanů

Britský server však s Vagnerovci spojuje i ruského oligarchu blízkého Vladimiru Putinovi Jevgenije Prigožina, jenž je znám rovněž pod přezdívku „Putinův šéfkuchař“. Petrohradský podnikatel v minulosti totiž ušel dlouhou cestu od nikterak zajímavého restauratéra k miliardáři získávajícímu obrovské státní zakázky. Prigožin, jehož společnosti se v současnosti nachází na sankčním seznamu USA, ale jakékoli vazby na skupinu odmítá.

Zapojení do ruské invaze na Ukrajinu

Odborníci se domnívají, že v týdnech bezprostředně předcházejících zahájení ruské invaze na Ukrajinu, to byli právě žoldáci Vagnerovy skupiny, kteří podnikli několik útoků na východní Ukrajině. Samozřejmě „pod falešnou vlajkou“, aby Moskvě poskytli záminku k zahájení vojenské operace. Vagnerovci na Ukrajině operují i nyní, ale pod jinými jmény – jako je The Hawks.

„Zřejmě se jedná o určitý pokus odstřihnout se od jména Vagnerovci. Ta značka je zkrátka poskvrněná,“ uzavřela profesorka ruských, eurasijských a východoevropských studií Candace Rondeauxová, jež působí na Arizonské státní univerzitě.