Do Jihočeského divadla přišla herečka Daniela Bambasová z divadla z Uherského Hradiště před pětatřiceti lety  s bývalým manželem a synem Danielem. Hned dostala velkou roli Maryši.

Vybudovala si tu postavení, hrála v představení Jiřího Menzela a Jana Kačera, stála na jevišti po boku Karla Rodena. Dosud má Daniela Bambasová v Českých Budějovicích za sebou neuvěřitelných 115 rolí. Například tetu Kateřinu v Saturninovi hraje už 12 let. Každou sezonu byla obsazena do tří velkých rolí a i když byly špatné časy, vždycky si ji režiséři našli.

Kde ji uvidíte:
i premiéry – Kalifornská mlha 8. 12., Nebezpečný experiment 3. 11.
Úča musí pryč!
Knězovy děti
Archa naděje
Pes baskervillský
Je úchvatná!
Dekameron
Saturnin

Jaká role Danielu Bambasovou nejvíc poznamenala? „Isadora Duncan,“ odpovídá bez váhání. Za ni byla v širší nominaci na celostátní Cenu Thálie a také za úlohu pološílené šlechtičny Ráchel z představení Slaměná židle. „Byla to taková satisfakce, protože Slaměná židle stála ve stínu Petrolejových lamp. Tu roli jsem milovala,“ vzpomíná herečka. Nejraději má prý role silných žen a matek.

Daniela Bambasová byla sice od mala zvyklá vystupovat před lidmi, ale chtěla být nejdřív lékařkou. Nakonec naštěstí odešla z gymnázia a přijali ji na konzervatoř na hudebně-dramatický obor. Má pocit, že se herectví s medicínou prolíná. „Tak jak oni léčí těla a duše, tak i my můžeme pomoct, zvednout náladu, ukázat řešení, odkrýt lidem podobný osud,“ uvažuje herečka, která na jevišti srší neobyčejnou energií.

Tu bude moci uplatnit v novince pro dva herce, v inscenaci Kalifornská mlha, která bude mít premiéru 8. prosince. S Jiřím Untermüllerem bude jako výbušná Maude řešit pravdivost obrazu Jacksona Pollocka. S Maude Danielu Bambasovou prý spojuje schopnost říkat pravdu, která jí trochu ztěžuje život.

Za léta v divadle je Daniela Bambasová vděčná. „Vždycky mě to posunulo dál. Naučíte se díky rolím vnímat život z mnoha stran, to je na té práci to nejzajímavější. Na druhou stranu vám to vezme spoustu energie, zdraví a psychicky vás to poznamená,“ vysvětluje herečka. Syna, úspěšného herce, ale od divadla nezrazovala. Nejprve však musel chodit na solidní školu.

Odezva publika je pro ni prý jako nabíječka. „Ne kvůli egu, ale pak vím, že to, co dělám, má smysl. Proto pro mě mají ty Jihočeské Thálie cenu. Říkám si, že lidi ještě bavím a stojí jim za to mi poslat hlas,“ říká držitelka už dvanácti Jihočeských Thálií.