Slaví se 50 dní po Velikonocích a 10 po svátku Nanebevstoupení Páně na památku setkání Ducha svatého na apoštoly. Letos svátky připadají na zítřek a pondělí. O tom, co ze svátků letnic zbylo a jaké zvyky se ještě dnes dodržují, jsme si povídali s etnografkou Muzea Jindřichohradecka Alexandrou Zvonařovou.

Alexandra Zvonařová.Zdroj: Deník/Stanislava KoblihováŘada letničních obyčejů je spojena s vodou, se studánkami, prameny. Mají svou tradici i v jižních Čechách?
V době letnic se konala řada zvyků, které byly spojeny s vodou, neboť na dostatku vody byla závislá nejen úroda obilí, veškerý dobytek a zvířectvo v domácnosti, ale také její obyvatelé. Bez vody není život. Byly prováděny tradiční rituály spojené s čištěním studánek a přivoláváním deště. Konalo se množství procesí, při jejichž příležitosti prosili lidé o déšť a přinášeli oběti. Oblíbený zvyk čištění studánek a studní, který se v jižních Čechách objevoval ještě v 19. století, provozovaly pouze mladé a nevinné dívky. Ty se u studánky svlékly, vyčistily ji a obložily zelenými ratolestmi, věnečky a květinami.

V našem kraji před letnicemi stavěla venkovská chasa panáka, kterého zabodla doprostřed rybníka a pak byl panák v pondělí poražen. Setkala jste se v knihách s tímto zvykem?
Panák na kůlu zaraženém v rybníce byl pravděpodobně předchůdcem tradiční májky. V literatuře je popisováno, že se tento zvyk objevoval někde ještě koncem 19. století. Panák byl chlapci stavěn před letnicemi a na závěr svátků se pak porážel. Je možné, že měl být strážcem něčeho. Ale přesný význam není znám. Někde byl podobný panák umisťován přímo na májku.

O letnicích se dobytek poprvé vyháněl na pastvu. Znamená to, že začal hospodářský rok?
V tomto období byl vyháněn na pastvu dobytek především v horských a podhorských krajích. Protože byl přesidlován do vzdálených pastvin, kde pastýři zůstávali až do podzimu. V našem kraji byl vyháněn dobytek dříve než v červnu, a to díky tomu, že nemusel překonávat velké vzdálenosti, takže nebyl problém vyhnat dobytek brzy ráno a v podvečer zase zahnat zpět. V některých oblastech se stávalo, že v těsné blízkosti hospodářství už bylo vše spaseno, takže se muselo vyhánět i do vzdálenější krajiny. Výhon začínal obvykle kolem svatodušních svátků a pastevci v jeho předvečer slavili práskáním bičů a střílením.

Ve městech prý byla oblíbená střelba ku ptáku? Co je obsahem této slavnosti?
Původem německá zábava „střílení ku ptáku" se do Čech dostala až v pohusitské době. Tato ryze městská zábava byla vlastně střeleckou soutěží. Kušemi a později puškami se sestřeloval pták, upevněný na dlouhé dřevěné tyči. Zpočátku se střílelo na živé ptáky a později na dřevěné. Vítěz (ptačí král) pak mohl nosit jako odznak stříbrného ptáka na řetězu.

Slavnosti letnice v Palackého sadech v Písku.
OBRAZEM: Slavnosti Letnice nabídly program v Palackého sadech

Babička Boženy Němcové letnice nazývala zelenými svátky. Hospodyně dodržovaly řadu zvyků, kterých?
Na svatodušní svátky pekly hospodyně koláče, buchty nebo hnětýnky, kterými pak obdarovávaly koledníky. Oblíbené byly i smažené kosmatice – květy černého bezu. Toto období bylo nejvhodnější pro sběr bylin. Hlavně o magické svatojánské noci (24. června), kdy ztrácí slunce svou moc nad silami země a přírody. Proto byla rozšířena představa, že kouzelné síly vstupují do rostlin a byliny natrhané této noci mají mnohem silnější účinek. Nasbírané byliny se dávaly do léčivých směsí, do jídla. Dívky si věnečky uvité z devatera bylin daly na noc pod polštář a ráno je hodily do vody a doufaly, že uvidí tvář jejich budoucího manžela.

Na Moravě je velkou svatodušní slavností jízda králů. Má nějakou jihočeskou obdobu?
Obdoba jízdy králů bývala populární i v jižních Čechách. Na Budějovicku chodil průvod, kde byli král a králka oblečeni do oděvu z kůry, později pak do bílých šatů se stuhami a květinami. Král nosil žezlo a oštěp a králka ratolest s růžemi. Do průvodu patřil i kněz, kat a biřic neboli rybníkář. V čele průvodu šel praporečník, za ním hudba a pak ostatní mladíci s dřevěnými šavlemi. Původně se chodilo pěšky a později se jezdilo na koních. Součástí obchůzky byly divadelní scénky a různé proslovy k hospodářům a jejich dcerám. Za to dostávali účastníci průvodu peníze a dárky. V některých jihočeských oblastech bylo součástí obchůzky topení nebo stínání krále. Po obchůzce následovala taneční zábava.

Kdysi se udržoval zvyk chození s královnou, hra na královnu? Prý patří mj. na Dačicko…
Vysočina byla tradiční oblastí, kde se udržoval zvyk obchůzek královniček. V některých obcích je možné se s ním setkat dodnes. Tento zvyk se vyvinul patrně ze zvyku chození ke studánkám a postupně získal kolední charakter. Skupina dívek v čele s královnou obchází domy s písněmi o tom, jak královna hledá krále. Někdy je královna schovaná mezi její družinou a ostatní dívky nad ní nesou baldachýn. Za svou obchůzku dostávají dary, z nichž uspořádají oslavu.

Brzy po letnicích následuje silně církevní svátek Božího těla neboli slavnost Těla a krve Páně. Jeho slavení je poměrně rozšířené.  
Tento oblíbený svátek připadal vždy na čtvrtek po Nejsvětější Trojici, tedy deset dnů po svatodušní neděli. Je to poslední církevní svátek letnic. V mnoha obcích byl při této příležitosti vybudován oltář pod širým nebem, kde se sešlo procesí v čele s knězem. V každém místě měla tato slavnost jiná specifika. Například v Jindřichově Hradci byla součástí procesí skupina malých chlapců „fakulantů", kteří měli speciální kroje a v době modlitby stáli u oltáře se svíčkami v rukou, kterými ťukali o dlažbu s každým úklonem kněze.