Při příležitosti jeho sedmdesátých narozenin jsme jej požádali o rozhovor.

Jak se žije místostarostovi na odpočinku?
Žije se mi celkem dobře. Samozřejmě ten denní režim mám teď trochu jiný a odpadlo mi takové to vstávání v šest hodin ráno. Můžu se věnovat příjemnějším aktivitám, jako je práce na zahrádce, nebo svému psovi.

Vy jste na jindřichohradecké radnici působil dlouhá léta. Mohl byste zavzpomínat na to, co se ve městě za tu dobu povedlo a z čeho jste měl naopak obavy?
Povedlo se toho podle mého názoru opravdu dost. Málokdo si už dnes uvědomuje, že když jsme tady začínali, vypadalo město úplně jinak. Prvním takovým naším projektem byla Panská ulice, která se dodělávala. Dnes už to lidé berou tak, že takhle vypadá odjakživa, ale není to pravda. Pak následovala kompletní rekonstrukce centra města – Masarykovo náměstí, Klášterská ulice, Růžová…To byly velké akce a lidé je sledovali velmi pečlivě. Vzpomínám si, že když jsme udělali první zásah do městského parku, tak jsme byli pod ohromným tlakem ekologů, kteří tvrdili, že porušíme kořenové systémy, a že park zničíme, což se nakonec nestalo. Bylo také hodně proroků, kteří tvrdili, že stromy v té nové zóně na Masarykově náměstí se neujmou. Vidíte, dnes už si na ně všichni zvykli a město dostalo úplně jiný ráz.Předmětem vášnivých diskuzí byla tehdy i fontána, která dnes již patří, dalo by se říct, ke koloritu náměstí. Obzvláště jsem rád, že se podařilo vybudovat dům s pečovatelskou službou, což je myslím obrovské plus. Vypíchnout tedy jen jednu nebo dvě věci je velice těžké. Navíc lidé si spíše zapamatují ty věci, které jsou vidět navenek, přitom ale největší komplikace jsme měli u investic, které jsou skryté pod zemí. Mám na mysli různé kanalizace, vodovody a podobně. Velký problém byl třeba při napojení Jarošovské ulice do řeky, protože neustále docházelo k zaplavování. Doslova husarským kouskem byla výměna inženýrských sítí ve Štítného ulici, kde byly pětimetrové výkopy a mezi tím chodily děti do školy. Tenkrát jsem měl opravdu velký strach, aby se nikomu nic nestalo. Zaplaťpánbůh to ale lidé pochopili a byli trpěliví, takže se to podařilo zdárně dotáhnout do konce.

Je něco, co podle vás ještě v Hradci chybí dodělat?
Mě osobně trápí, že stále není hotová ta oblast kolem Dobrovského náměstí a pivovaru. Ten navíc vyhořel, je v soukromých rukách a na jeho opravu pravděpodobně v současné chvíli nemá majitel peníze. Komplexně to však celé působí trochu rušivě a skutečně by celé to historické centrum od jezuitských kolejí až k zámku chtělo dokončit tak, aby to bylo celé průchozí z Dobrovského náměstí k expozici gobelínů. To by bylo jedině plus. Jinak si myslím, že v Hradci se povedlo hodně věcí. Na co byly peníze a odvaha, tak je hotové.

Často se mluví o dopravě ve městě. Jak se nyní na tuto problematiku díváte vy?
Hradec má jednu ohromnou nevýhodu. Vajgar je sice nádherný rybník, ale město je jím do určité míry rozdělené a jedinou spojnicí je historický most, s kterým nelze prakticky nic dělat. To je něco, co je nepřekonatelné a těžko to někdo vymyslí jinak. Takové ty návrhy jako lávka či most přes Vajgar, to je všechno spíše hudba daleké budoucnosti. Musíme se tady prostě smířit s tím, že ráno se tudy budou lidé stěhovat ze sídlišť do města či na nádraží a ve čtyři odpoledne zase zpátky. Využívání obchvatu sice není úplně ideální a ukazuje se, že některé kruhové objezdy tam také začínají být ve špičce zahlcené, ale díky alespoň za to. Jsou bezpečné, a to je hlavní. Myslím, že zjednosměrnění Vídeňské ulice by proto nebylo moc šťastným řešením.

Jednou z věcí, které  v době vašeho působení na radnici ve městě vyrostly, je aquapark. Myslíte, že postavit jej bylo šťastné rozhodnutí?
Lidé ho využívají. Koupání ve Vajgaru nebude z dlouhodobého hlediska asi možné už z hlediska výskytu sinic, takže je to určitě dobrá alternativa. Jestli vydělává, nebo nevydělává, to už je věc druhá. Zařízení takového druhu není rentabilní asi nikde a je třeba ho chápat spíše jako službu občanům.

Sledujete ještě dnes dění na jindřichohradecké radnici?
Sleduji a někdy mě mrzí, že jsou tady takové tendence říkat: „To za minulého vedení." a „Minulé vedení mělo spoustu času." Mohu s klidným svědomím říct, že jsme opravdu dělali nepřetržitě a práce byla rozdělená mezi celý tým. Někdo sháněl peníze, jiný zajišťoval kontakt s firmami a další měl třeba zase na starosti technickou stránku. Dá se říct, že prakticky každý rok se  v Jindřichově Hradci objevilo něco nového. Myslím, že jsme toho moc nezanedbali.Teď je určitě těch peněz méně, ale přesto si myslím, že by z nich něco udělat šlo a ne se stále vymlouvat na staré vedení.

Co byste současnému vedení radnice vytkl a za co byste jej naopak pochválil?
Já už dnes tak úplně přesně do chodu radnice nevidím. My, když jsme nastoupili, tak jsme se hodně ptali. Ptali jsme se špičkových úředníků, a musím říct, že město má dobré úředníky, kteří jsou zaběhlí a mají zkušenosti. Ty nám ze začátku chyběli, takže jsme se od nich po částech hodně učili. Naše rozhodnutí pak procházela určitou veřejnou diskuzí, zastupitelstvem a my jsme potom na sebe vzali zodpovědnost. Teď mi ale připadá, že ta práce není až tak vyladěná do nějaké vize. Jinak si ale myslím, že si počínají dobře. Současný starosta je muž velice schopný a pamatuji si jej ještě jako vynikajícího velitele záchranného praporu. Už v té době jsme se při různých příležitostech stýkali poměrně často a vycházeli jsme spolu na výbornou. Myslím si, že nemá jednoduchou situaci a určitě je tam pro něj hodně nového. Koneckonců, i ten způsob práce je jiný než u velícího důstojníka. Až mě trochu překvapilo, že se dal k sociální demokracii, protože voják připravený k boji nemůže mít sociální cítění a už vůbec nemůže být demokrat. To, co řekne, zkrátka musí platit a nedá se o tom diskutovat. Je to však muž na svém místě a město v něm má určitě oporu.

Je nějaké rozhodnutí, při něm byste si počínal jinak?
Nechci být za kulturního barbara, ale přeci jen se mi zdá, že zabrání plochy na Parkánech pro tu letní veřejnou zónu není právě šťastné. Zbytečně to připravilo obyvatele o řadu parkovacích míst a žádná velká akce se tam, pokud vím, zatím nekonala. Zásadní chyby se zde ale neudály. Spíše jsou to takové drobnosti.

V letošním roce se konají komunální volby. Myslíte si, že Jindřichův Hradec čeká změna?
Kandidátky samozřejmě ještě nejsou k dispozici, takže moc materiálu k posuzování není. Pokud bych ale měl hodnotit podle lídrů, tak si myslím, že strany dělají jednu zásadní chybu. Příliš totiž spoléhají na lidi z venku. To je možná do určité míry správné, ale nesmí se zapomínat na to, aby pak měl takový člověk za sebou tým lidí, kteří se dokonale vyznají ve veřejné správě. Sice je možná dobré, že některou stranu třeba vede podnikatel, ale město se vede trochu jiným způsobem než firma. Nebo třeba komunisté. Ty povede do voleb Vladimír Prokýšek. Toho je podle mého na starostu vysloveně škoda, je to přece výtečný pedagog, který dům dětí vede naprosto bravurně, děti ho mají rádi a on jim rozumí. Celkově vzato neměla by být komunální politika ani tak o stranách, jako spíše o lidech. Obecně si myslím, že voliči po nějaké velké změně volat nebudou. Ostatně, proč také? Vždyť v Jindřichově Hradci se žije dobře, je to čisté a bezpečné město.

Chtěl byste Hradečákům a vůbec všem čtenářům Jindřichohradeckého deníku něco vzkázat?
Hodně se teď volá po tom, aby lidé chodili k volbám. To ale samo o sobě nestačí. Důležité je jít k volbám a volit zodpovědně. To znamená vyloučit takové kandidáty, kteří nemají zcela čistou minulost a není u nich jistota že to, co říkají, myslí opravdu vážně.