Krajské město zaplnili minulý týden lidé, kteří dokáží rychle a dobře uspat. Není to však tím, že by byli tak nudní, ale tím, že jsou špičkami v oboru anesteziologie.

Pracují hlavně s těžce nemocnými, musí umět rychle rozhodovat a jejich práce rozhodně nekončí za dveřmi operačního sálu. „Podávat anestezii je jako pilotovat dopravní letadlo,“ říká Ivan Herold, primář oddělení ARO v Mladé Boleslavi.

Každý den uspáváte lidi, uspal už také někdo Vás?
Ano, jistě. V České republice se podává 800 tisíc anestezií za rok, takže výjimkou by byl spíš ten, kdo ji neokusil.

Které téma na kongresu Vás nejvíce zajímá?
Myslím, že všechna témata jsou velmi aktuální. Pro každého je důležité zaměřit se na svůj obor i využít příležitosti, že si může vyslechnout něco z jiných oblastí a dovzdělat se.

Kongresy se konají proto, že se medicína neustále mění a rozvíjí. Jaký je rozdíl mezi tím, co jste se učil na fakultě a co se prosazuje dnes?

V době mých studií se anestezie vůbec nevyučovala. Lékaři se o ní prakticky dozvídali v rámci chirurgických oborů. Dnes je anesteziologie nezbytná součást studia intenzivní péče.

Proč jste si tedy vybral tuto původně opomíjenou specializaci?
Zvažoval jsem, jestli bych měl dělat spíše obory chirurgické nebo interní. Bavilo mě z každého něco a musím říci, že anestezie se tehdy jevila jako velmi perspektivní obor ve smyslu, že je moderní a nový. A připadalo mi, že je to věc, která by mě mohla bavit.

A je tomu tak?
Je to tak pořád.

Jaká je role anesteziologa na sále?
Každý obor vidí tu svou roli jako klíčovou, ale anesteziolog je něco jako pacientův advokát. Je to specialista, který má na starosti bezpečnost pacienta v průběhu celé operace, musí být stále bdělý. V tomto směru bývá jeho činnost přirovnávána k pilotu dopravního letadla. Anestezie má fázi vzletu, uvádění do anestezie, kdy je riziko komplikací největší, potom je fáze udržování a pak zase fáze přistávání neboli probouzení.

Změnila se tato Vaše role během uplynulých let?

Samozřejmě, jsou přístroje, které za nás přebírají hlavně monitorování. Máme daleko lepší přehled, co se s pacientem děje. Jsme schopni pracovat jen se záklaním vybavením, ale s technikou je to mnohem bezpečnější. Zároveň se posouvá úloha anesteziologa z operačního období i do pooperačního. Daleko více nás zajímá, jak se pacienti zotavují.

Anesteziolog tedy tráví s pacientem hodně času.
Ano, snaží se podílet na předoperační přípravě, poučuje ho o rizicích. Dále zpravidla ten, kdo anestezii podával, si pacienta hlídá i po operaci. To je ideální stav, bohužel jsme v situaci, kdy požadavků na péči je víc než poskytovatelů.

Co jsou největší novinky v oblasti anestezie?
Máme nová inhalační anestetika, která daleko méně dráždí dýchací cesty. Jsou i nové nitrožilní uspávací prostředky, po nichž není takový ten pocit „kocoviny“. Daleko rychleji se dnes pacienti vrací do domácího prostředí, i když účinky stále mohou přetrvávat. Proto pacienty varujeme, aby například neřídili motorová vozidla. Každopádně tady je oblast ohromného pokroku. Dnes bude představena nová látka, která dramaticky přispěje ke zkvalitnění probouzení a zotavení a bude jen otázka rozhodnutí manažerů, zda za novou kvalitu budou ochotni zaplatit víc peněz. Nová péče samozřejmě stojí více a více peněz.

Za jak dlouho se tedy člověk pro operaci „probere“?
To nelze jednoznačně říci, ale obvykle by to mělo být do třiceti minut. Zotavení závisí na typu použitých látek, délce anestezie a zdravotním stavu.

Zvyšuje se komfort pacientů?
Zvyšuje se určitě, ale hlavně se posouvá věková hranice. Přibývá pacientů, kteří jsou nemocní. Dříve když byl průměrný věk nižší, neměli pacienti tolik různých onemocnění jako dnes. Operujeme stále těžší a rizikovější pacienty.

Velké změny se také jistě odehrály v jednání s pacienty.
Daleko více se vysvětluje. Pacienti musí podepsat poučený souhlas a jsou seznámeni se všemi riziky. Lze to přirovnat k podepisování smlouvy v pojišťovně.

Je podle Vás dobře, že pacienti jsou dnes mnohem více informovaní?
Samozřejmě, je to v pořádku. Co nám ale trochu komplikuje práci, jsou nejrůznější televizní seriály, které představují situace ve zkresleném světle.

Není někdy na škodu i spousta snadno dostupných informací na internetu, které také nemusí být přesné?
Já si myslím, že taková je doba. Máme právo na informaci. Musíme si také zvyknout, že svět je multipolární a že na jednu věc, jednu kvalitu péče nebo jeden lék mají tři lékaři tři různé názory.

Vaše práce obnáší i jednání s příbuznými?

Ano, jistě. To je velmi obtížná část, která není společností doceňována a má právní i etická úskalí.

Setkáte se ze strany příbuzných s negativními reakcemi či konflikty?
Řada příbuzných je velice realistická a vidí situaci jako my, ale jsou situace, kdy příbuzní mají jiná očekávání. Často jsou protichůdné zájmy i mezi příbuznými. Pak dochází k zatažení lékaře do rodinných sporů.

Vaše práce je tedy velmi obtížná, proč mladé lékaře stále láká?

Akutní medicína má své kouzlo. Nechci říct, že je to přímo adrenalinový sport, ale vyžaduje rychlé řešení, je nutno rychle se zorientovat, rychle postupovat a zpětně vyhodnocovat a právě způsob myšlení zcela odlišuje anesteziology od jiných oborů.