Osadní výbor proti snahám nově vzniklého sdružení o osamostatnění místní části nic nemá. Zatím mu ale chybí argumenty.

Tak zní verdikt čtveřice mužů a jedné ženy, kteří se sešli ve středu večer s patronkou Otína a zastupitelkou města Zuzanou Rybákovou a se zástupci médií. Anketa, s níž oslovuje sdružení Otíňáky, je podle nich bez těchto stěžejních informací bezcenná. „Jak se zjistí, že má být případně vypsáno referendum, když nemusí být odpovědní leták ani označen jmenovitě?“ poukazuje na další nesrovnalost Jaromír Havlíček.
„Ať někdo předloží seriózní studii a pak můžeme diskutovat,“ říká předseda osadního výboru Vladimír Borčin s tím, že myšlenka na odtržení Otína od „velkého bratra“ rozhodně není nová.

Zároveň se ale členové výboru shodují na tom, že občanské sdružení otevřelo celou řadu problémů, které nebyly ze strany města takzvaně „dotažené“ či vůbec řešené.

Z debaty všech přítomných plyne ale zjevná snaha přistoupit k problematice Otína věcně po všech stránkách. Pomyslně, ale logicky přehrávají „míček“ na druhou stranu hřiště, tedy směrem k občanskému sdružení. Zjednodušeně řečeno: Vy něco chcete, tak se snažte. Přitom si jasně uvědomují, že právě toto uskupení čítající zatím tři lidi, bude mít nyní mnohem větší pravomoci, než má osadní výbor.
„Nemíníme se stavět do protinázoru a nemáme ani tendenci se bránit iniciativě sdružení. Pokud se lidé vysloví pro referendum, město jej vyhlásit musí,“ uvedla zastupitelka Rybáková.

Legislativní podmínky vypsání referenda dále Zuzana Rybáková upřesnila: „Obec s více než tisíci obyvateli může o vypsání referenda požádat, pokud se pro něj vysloví 30 procent oprávněných voličů. K osamostatnění obce pak může dojít, když se v něm pro to kladně vyjádří 50 procent. Ze zákona pak samostatná obec může vzniknout vždy až k 1. lednu.“ Podle jejích slov pak do doby, než dojde ke zvolení samosprávy, spravuje nově vzniklou obec ministerstvo vnitra a přípravný výbor řeší věci majetkové.

Před středečním jednáním se někteří členové osadního výboru sešli se zástupci občanského sdružení, kde se oficiálně dozvěděli o jeho krocích k osamostatnění místní části.

Jako argument pro srovnání, jak by na tom finančně Otín mohl být, si sdružení vybralo Kunžak. Osadní výbor se ale shodnul, že takové srovnání je pouze přibližné, ale pokud nebudou k dispozici jasná čísla a fakta, je všechno jen hypotetické a postavené na domněnkách.

Navíc si uvědomuje i složitost procesu, kdy by se po 38 letech měl Otín od Jindřichova Hradce odtrhnout. „Jen příprava je prací tak na dva roky,“ myslí si Vladimír Borčin. „Lidé od nás samozřejmě chtějí vědět, co by samostatnost pro Otín znamenala,“ uvědomuje si nezbytnost podkladů i Zdeněk Hronza z občanského sdružení.

Trumfy v rukávu tak momentálně drží místostarosta Pavel Vejvar, na jehož odpověď na některé zásadní otázky sdružení čeká.
Všechny zúčastněné strany včetně města se tak ale postupně shodují na tom, že bude zřejmě nutné svolat veřejnou schůzi a poskytnout obyvatelům Otína hlavně ekonomická fakta jako podklady pro rozhodování.

Otín však není jedinou místní částí na Jindřichohradecku, která se chce osamostatnit. Podobné snahy se objevily i ve Studnicích či ve Žďáru.