Více jak polovina prostorného nádvoří skrývala zdivo z různých období. Terénní technik Petr Pinc přiblížil, že průzkum se týká zejména architektury a bude pokračovat demontáží vodního prvku z roku 1867. „Čekáme na rozebrání kašny, která bude restaurována. Podíváme se samozřejmě pod ní, protože některé odkryté situace nám pod ni zabíhají,“ zmínil úvodem.
Potvrzení starých písemností
Předtím mohl objekt, který zde stál, uzavírat nádvoří. Podle archeologů může jít o zbytky původní tvrze, o které se píše v některých písemných pramenech. V průběhu práce celý tým odhaloval zeď za zdí. „Bylo to velké překvapení, každá zeď má jinou pozici, může jít i o několik budov, některé spadají až do 13. století. Docházelo k jejich postupnému odstranění a výstavbě nových,“ popsal Pinc.
Zdivo je často narušováno dalšími objekty a nachází se pod terénem (bylo zavezeno). Podle průzkumníků mohli tehdejší stavitelé vždy něco ubourat, materiál rozebrat a znovu využít na novou stavbu. „Objevují se nám zatím tři stavební fáze, ale neumíme ještě popsat všechny souvislosti,“ dodal Petr Pinc.
V době budování prvního křídla zámku, zde mohla být panská tvrz, včetně užitných prostor a sklepení. Některé zdi se zřítily, spadlo i celé nároží, archeologické sondy jsou hluboké i tři metry a práce badatelů stále není u konce. Podle indicií zde mohl žít nějaký správce území, člen nižší šlechty.
Keramika i pečetidlo s erbem
Archeologové z těchto míst vyzvedli spoustu artefaktů. „Jedná se o střepy keramiky, radost nám dělají hlavně ty nejstarší z 13. století. Máme i nálezy kovů, které však nelze přesněji určit, dokud nebudou zrestaurovány. Našli jsme i zajímavé novověké pečetidlo (typář, kovové razidlo) spjaté se zámkem a rodem Latourů, to mohlo patřit nějakému správci radenínského panství,“ popsal Pinc.
Nechybí ani ostatky zvířat, které mělo panstvo na jídelníčku. „Spíše jde o kuchyňský odpad po zpracování, převážně vepřové a hovězí kosti jako zbytky jídla,“ upřesnil.
I stavební materiál bude podléhat další analýze. „Dnes víme, že rula je místní, ještě chceme vápennou krustu a další použité materiály detailněji analyzovat. Našli jsme i původní napojovaný dřevěný vodovod, nad nímž jsou potom již novější trubky,“ uvedl Pinc.
V jednom z míst byl přírodní svah. „Lze rozpoznat i něco jako příkop, který sloužil k odvodu přebytečné vody. Podle nalezené keramiky by mohl být z 15. století,“ konstatoval.
Čtyřiadvacet zdí z různých období
Vedoucí Archeologického oddělení Husitského muzea v Táboře František Janda doplnil, že během práce využili například staré katastrální mapy z 30. let 19. století, na kterých je ještě poslední fáze zástavby zachycena. „Potom došlo k masivní úpravě celého nádvoří, terén tehdy kaskádovitě ubrali a vystavěli uprostřed zmiňovanou kašnu,“ dodal.
Nejmladší dataci má kašna. Potom kamenné bloky kolem ní. „Průzkum jsme zahájili dvěma zjišťovacími sondami v květnu, dosud jsme identifikovali neuvěřitelný počet čtyřiadvaceti zdí,“ vyčíslil Janda.
Nejstarší a nezajímavější zeď podle něj podlehla destrukci. „V řezu, který jsme zachytili, tak to vypadlo, že máme nějaký sklep s klenbou. Později jsme zjistili, že se zídka zřítila a zůstala v kuse,“ řekl.
Mince i nádrž na vodu
Nestarší keramika potažená tuhou posunula nejstarší výplň do poloviny 13. století. „Je až archaická, kvalitní a slušně vypálená spadajícího do přemyslovského horizontu. V tomto objektu jsme našli i mince, střední brakteáty. Jde o předchůdce pražských grošů. Může jít o přemyslovskou, či starší ražbu, to budu teprve zjišťovat během konzervace,“ vysvětlil František Janda.
Příkopem tu tehdejší obyvatelé v dobách minulých pravděpodobně sváděli vodu do vyhloubené umělé nádrže. „V jedné části jsme objevili i zachovalou citernu, která měla zřejmě zadržovat povrchovou vodu pro další využití,“ podotkl dále s tím, že mohla fungovat do poloviny 17. století.
Podle Jandy se zde mohlo něco odehrávat během husitských válek, od poloviny 14. do první třetiny 15. století. „V ústeckém horizontu to nelze vyloučit. Takový vývoj by se tu dal na základě statigrafie vysledovat. Uvádí se, že tu ty tvrze mohly být i dvě, ale mohlo se zde něco odehrát, dojít k problémů, zatím nevíme ani přesně komu majetek patřil,“ osvětlil vedoucí archeologického oddělení.
Kašnu by rádi rozebrali ještě do konce zimy. V současnosti zkoumají část, která má posléze sloužit jako hlavní šachta pro svod povrchové vody do kanalizace. Zde je vymezena vápenná jáma a vyjmutá keramika odpovídá pozdnímu baroku. „Může to souviset již se stavbou křídla zámku,“ uzavřel Janda.
4
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
