„Chtěli jsme zvýšit kapacitu třeboňského archivu, zlepšili jsme pracovní prostředí pro zaměstnance. Tím, že jsme koupili klášter, máme nyní archiválie ve dvou objektech. V klášteře jsou nově vybudované konzervační a knihařské dílny včetně fotoateliéru pro digitalizaci archivního materiálu,“ představil nové prostory ředitel Státního oblastního archivu Třeboň Václav Rameš s tím, že některé archiválie uložené v depotech zůstaly v zámku. „Celý provoz se přestěhoval do kláštera a archivní depoty pokračují přes Budějovickou bránu až do zámku," popsal ředitel.

Třeboňský archiv sídlí ve zdejším zámku od dob Petra Voka z Rožmberka, kdy ho do Třeboně převezl rožmberský archivář Václav Březan.

„Nyní zde zaplňujeme prostory v klášteře. Probíhají dokončovací řemeslnické práce. Přesouváme archiválie až teď, museli jsme čekat na kolaudaci. Začali jsme knihovnou a teď po knihovnících pokračují archiváři, kteří sem ze zámku budou přesouvat celé fondy podle logického seznamu,“ vysvětlil ředitel archivu a dodal, že dříve se archiválie vozily dodávkou ze zámku do kláštera.

„Přibližně před třemi týdny se probourala zeď ze zámku do kláštera a my můžeme projít celým traktem a vystoupit až na zámeckém nádvoří u kašny,“ vyzdvihl pozitiva Václav Rameš, zatímco procházel místnostmi v klášteře, kde se již zaplňují regály památnými spisy. Poté směřoval chodbou do zámku a poukázal na zabalené rodokmeny koní, které se také přestěhují.

Historický archiv je pro něho posvátný. „Tohle je krásná místnost, zelený sál. To, co sem přivezl Petr Vok a Schwarzenbergové, zůstává. S tím bych si nedovolil hýbat,“ zmínil historik, který je zde ředitelem 16 let a celkem 40 let v archivu pracuje.

Přiznal, že od té doby, co je ředitelem, moc času na archiválie a odborné práce nemá. „Teď když jsme dokončili rekonstrukci, tak se chystám zabývat rybníkářstvím. Máme tady rybniční mapy ale i spisy k mapám, které nejsou dodnes prozkoumané. Jakub Krčín se musel Vilémovi z Rožmberka zpovídat, co vše utratil, zároveň můžeme zjistit ekonomické výnosy rybníků. Rybníky, které byly bohaté na ryby dříve, většinou to byly rybníky Štěpánka Netolického, tak jsou výnosné i dnes,“ rozpovídal se o svých badatelských plánech 61letý ředitel.

Přijít si vyhledat podklady například k vysokoškolským pracem, mohou i studenti. „Pokud sem někdo chce jít studovat, ohlásí se předem a archiválie jim vyhledáme,“ upřesnil Václav Rameš s tím, že archiváři je vyhledávají mezi 50 kilometry materiálů.

K nejstarším archiváliím třeboňského archivu patří listina biskupa Daniela pro milevský klášter přibližně z roku 1198. Nejstarší skutečně datovanou listinou je listina z roku 1207, kterou vydal král Přemysl Otakar I. Pozoruhodná je také vyšebrodská matrika z roku 1587. V archivu je uloženo i několik listin se zlatými bulami tedy pečetěmi ze zlata a jednou je listina z roku 1359 vydaná Karlem IV.