Obžalovaný u soudu naznačoval, že pronášet listiny nebylo zase až tak obtížné. Jak jsou archivy proti takovým krádežím zabezpečené a zvýšilo se poté zajištění?
Pokud jde o zabezpečení studoven všech jihočeských archivů, nebylo třeba nic měnit. Jsou zde již několik let monitorovací kamery. Badatel nechává své osobní věci ve skříňkách na recepci.
Změnil se však přístup k badatelům, kteří přicházejí do studovny. Mají u sebe pouze psací potřeby, případně notebook nebo fotoaparát. Ve studovně pak dostane námi označený papír. Nemůže mít své desky ani žádné knihy či časopisy. Je to tvrdé opatření, ale myslím, že se tomu nikdo po našich zkušenostech s obžalovaným Mazurou nediví. Ani ten nejlepší systém však nezabrání tomu, aby zde někdo nekradl. Přijde-li s úmyslem krást, bude krást. Vezměte si zabezpečení v obchodech, je zde i hlídací služba a zeptejte se, kolika krádeží za měsíc se návštěvníci i přesto dopustí.
Jaké archiválie vlastně zmizely?
Archivní materiál je velice různorodý a není možné jednou větou říci, oč vlastně jde. Obžalovaný rozhodně nebyl vybíravý a bral, o čem si myslel, že prodá. Je to velký seznam. Zaměřil se na dokumenty z předznámkového období (před rokem 1850), ale postupně se začal zajímat i o věci významnější.
Jaké odcizené exponáty byly nejcennější?
Například listy císaře Zikmunda, které odcizil v Třeboni. Cena archiválií se však těžko určuje, protože jde mnohdy o unikáty. Bohužel, dnes o ceně většinou rozhoduje poptávka na černém trhu. Nerad bych ovšem hovořil o konkrétních archiváliích a jejich ceně. Lidí podobných obviněnému přibývá a já jim nechci dávat tip.
Jak se krádeže mohly podařit?
Nejprve byly ty krádeže asi opravdu náhodné. Kradl z velkých fasciklů (až 700 jednotlivých dokladů, archiválií různého charakteru v jednom fasciklu nebo kartonu), jejichž zpětná kontrola je dost obtížná.
Obsluha badatelny se musí postarat o všechny návštěvníky, vyřídit jejich objednávky a být nápomocná i odbornou radou. Takže se naši zaměstnanci rozhodně nenudí a jsou neustále něčím zaměstnáni. Navíc kontrola u těchto velkých celků je obtížná.
Archiválie jsou sice pročíslovány, ale při tak velkém množství se dá chybějící list přehlédnout. Na druhé straně je nemyslitelné takový fascikl rozdělit dejme tomu po deseti kusech a postupně je žadateli vydávat a brát zpět.
Museli bychom omezit počet badatelů na minimum, což samozřejmě také nejde. Takže musíme mnohdy spoléhat na jejich slušnost.
Toho Mazura využil. Tvářil se jako důvěryhodný badatel a měl vybrané a slušné vystupování. Byla to součást jeho plánu. Nejprve si archiválie vytipoval, několikrát si objednal složku, kde byly uloženy, a nakonec je ukradl. Svědčí o tom i fakt, že si psal poznámky o archiváliích, ale ne jako badatel, psal si poznámky, ze kterých vyplývá, co chce ukrást. O tom není sporu. Psal si také kolik za tu kterou věc asi dostane. Ne roků samozřejmě, ale korun. Chápu pak jeho rozčarování, když zjistil, že překupník archiválie na černém trhu prodával několikanásobně dráže.
Jak jste ho odhalili?
Byl jsem upozorněn kolegou archivářem z východních Čech, že se objevila na černém trhu třeboňská archiválie. Protože jsou všechny naše dokumenty evidovány, zjišťoval jsem to v inventáři, kde má být dokument uložen. Za chvíli bylo jisté, že fascikl dokument již neobsahuje.
Nechal jsem zjistit, kdo tento materiál naposledy studoval. Byl jím obviněný. Pak jsme již prohlédli jeho badatelské listy, prošli materiál, který studoval. Archiválie chyběly. Oznámil jsem vše policii a spolu s nimi a jejich technikou byl Mazura asi měsíc po celém našem kraji monitorován.
Až 10. května 2007 spadla klec. Po našem oznámení byl policisty zadržen. Byla to profesionální akce a já za ni policistům děkuji. Archiválie měl Mazura u sebe. Všechny byly opatřeny razítkem – Archivum Trebonense.
Co si o takovém badateli, respektive o jeho činu myslíte? Býval i starostou obce na Příbramsku a činovníkem svazu filatelistů…
Jednoznačně jeho krádeže odsuzuji. Ať už byl váženým starostou na Příbramsku či zasloužilým filatelistou. Mně velice uráží, když se snaží tvrdit, že můj zemřelý kolega měl v archivu nepořádek a naznačuje, že my archiváři ani nevíme, co v archivu máme.
Mohu zodpovědně říci, že naše evidence je velice dobrá. Je pro nás základem, neboť bez dokonalé znalosti uložení archiválií bychom nedokázali vůbec provozovat studovnu a fungovat. Navíc děláme pravidelně generální inventury, takže každá zjištěná ztráta je nám známa a je i evidována.
Absurdně tedy svaluje vinu na archiváře. Chtěl bych poznamenat, že doposud existoval dobrý vztah mezi námi a našimi badateli. S čím jsme ovšem nepočítali, jsou lidé jako Mazura.
Ať už došlo na naší straně k jakýmkoliv pochybením, nejsou krádeže naší vinou. Ta je jednoznačně na jeho straně, protože on šel do našich archivů s úmyslem krást.
