Téměř dva roky trvala technologicky i finančně náročná obdoba arkádových chodeb v zahradě za třetím nádvořím jindřichohradeckého hradu a zámku.
Podle Markéty Slabové, redaktorky Národního památkového ústavu, územní památkové správy České Budějovice, navrátila stavební akce jedinečné renesanční architektuře její původní podobu a zároveň ji barevně scelila s fasádou Rondelu. „Střechy arkád dostaly nové krovy i prejzovou krytinu, obnovena byla umělá jeskyně s krápníky, výmalba imitující mramor i freska v klenebních polích jižní části arkád s vyobrazením letících ptáků,“ popsala úpravy s tím, že Národní památkový ústav do prací investoval bezmála 8,4 milionu korun bez daně.
Opravy vnějšího pláště Rondelu (v hodnotě přes 4,5 milionu korun bez daně) byly dokončeny v prosinci roku 2012. Na celkové obnově přilehlých arkád se začalo pracovat v září 2017. „Rekonstrukce navrátila místu stavěnému s myšlenkou na vytvoření malého pozemského ráje podobu, kterou mělo v osmdesátých letech šestnáctého století, kdy zahradu s Rondelem a arkádami zdobila kašna a umělá jeskyně,“ doplnila Markéta Slabová.
Po rekonstrukcích získaly Rondel i arkády svou původní renesanční barevnost, kdy růžovou a bílou barvu nahradily červená a světle okrová. Největší část financí spolkla už zmíněná oprava krovů a prejzových krytin.
Pozornost si zaslouží též opravený prostor grotty, umělé jeskyně vpravo od Rondelu, kde akademický sochař a restaurátor Vladimír Krninský doplnil umělé krápníky i chybějící části vypichovaných a probarvených omítek. Obnovy se dočkala i socha Herkula bojujícího se lvem umístěná v jednom z výklenků zahradních arkád.
Na arkádách samotných byly nově opraveny výmalby imitující mramorový povrch a také freska s motivy ptáků v několika klenebních polích. Těchto prací se ujal zkušený restaurátor Tomáš Švéda.
Podle jindřichohradeckého kastelána Jana Mikeše plánuje správa zámku v budoucnu obnovit i přilehlou zahradu, a to podle dobové ikonografie. „Plochu rozčlení původní síť cest s novými povrchy, trávníky se osadí buxusy a květinovou výsadbou. Umělou jeskyni do budoucna oživí vodní prvek v podobě měděné kašny, která bude zadržovat dešťovou vodu,“ popsal plány s tím, že obnovy by se měla dočkat i středová kamenná kašna.
- Jindřichohradecký hrad a zámek s téměř osm set let dlouho historií patří mezi naše nejstarší a zároveň nejrozsáhlejší památkové objekty.
- V rámci rozsáhlé stavební činnosti za vlády Adama II. z Hradce v 80. až 90. letech 16. století bylo dokončeno Adamovo stavení, velké a malé arkády a jako poslední část velkolepého díla i zahrada s pavilonem Rondel, propojená jedním polem arkád s přízemím Adamova stavení.
- Architektem stavby vzniklé v letech 1591-1596 byl Baldassare Maggi z Arogna, stavitelem Giovani Mario Faconi, kamenické práce prováděl Antonio Cometta. Štukovou a terakotovou výzdobu vytvořili v roce 1594 italský umělec Giovanni Pietro Martinola a řezbář Georg Bendel. Autorem maleb byl Georg Widmann z Brunschweigu. Pravděpodobně vymaloval i několik polí arkád motivem ptáků. Rondel i s přilehlou zahradou byl upravován za Slavatů. V 70. až 80. letech 17. století přibyla kašna a druhé (delší) pole arkád s přístavbou umělé jeskyně (grotty).
- Místo, stavěné s myšlenkou na vytvoření malého pozemského ráje, bylo v následujících dobách vnímané jako nejhonosnější část zámku. V interiéru rondelu i v zahradě opakovaně pobýval císař Karel VI. a jeho manželka Alžběta Kristina. Požár zámku v roce 1773 ale významně poškodil i tuto část areálu a v 19. století tu probíhaly pouze základní opravné práce.
- Velká rekonstrukce celého zámku v letech 1976 až 1993 znamenala záchranu stavební podstaty celku, ovšem z hlediska památkové péče zůstává diskutabilní. - Zdroj: NPÚ
