Na odbornou likvidaci vyřazených aut si lidé od roku 1995 zvykli, výjimky ještě existují.

I když se toto stává podle třeboňské pracovnice evidence vozidel Dany Bickové už jen zřídka, bývá pak odhlášení auta problémem. Lidé si již od roku 1995, kdy začal platit zákon, kde je auto klasifikováno jako nebezpečný odpad, zvykli.

„Spíše bývají komplikace s dědictvím, kdy lidé jdou odhlásit vozidlo, ale vůbec netuší, co se s ním stalo, ale to se jedná spíš o mopedy,“ uvedla Dana Bicková.

Složitější je to podle ní spíš pro starší lidi. Ti se však většinou přijdou včas poradit, jak mají postupovat.

Na vykupování a ekologickou likvidaci vraků aut existují speciální firmy, které na svou činnost mají oprávnění.

Stále se však najdou lidé, kteří odkoupí auto, jež majiteli dosloužilo, vyberou z něj fungující součástky a vrak nechají někde anonymně odstavený.

„U nás na sídlišti stojí už asi rok auto, které se za tu dobu vůbec nepohnulo. Vypadá to, že ani není pojízdné,“ řekla žena ze Suchdola nad Lužnicí.

„Někdy se stává, že za námi chodí lidé, abychom jim vystavili dodatečné potvrzení, že nám auto prodali, ale to samozřejmě neděláme,“ uvedl jednatel jindřichohradecké firmy Ekopron – Metal František Prokeš.
Dodal, že to bývají většinou lidé, kteří si myslí, že na prodeji vraku vydělají, když jim někdo nabídne třeba o pět set korun víc než jejich firma.

„Vykupujeme auta za tisíc korun, když je s motorem, bez motoru zaplatíme o něco menší částku,“ řekl František Prokeš.

Podotkl, že pokaždé vystaví protokol o převzetí, který je nutný k úřednímu odhlášení auta z evidence vozidel.

Auta pak rozeberou na jednotlivé části podle materiálu, zbaví všech tekutin a předají dalším firmám podle jejich specializace na zlikvidování.
Vzhledem k tomu, že každý vrak vozidla je podle zákona nebezpečným odpadem, je podle krajského radního Jiřího Netíka důležité, že se podařilo spojit konkurenty v oblasti zpracování autovraků.

„Kraj bude občanské sdružení Autovrak – Jih podporovat, protože špatně zlikvidované vraky aut působí velké potíže životnímu prostředí,“ upřesnil Jiří Netík.

Podle něj členové sdružení lépe rozpoznají nelegálního zpracovavetele vraků na veřejnosti a mohou na něj upozornit.