Loni jsem vyslovila přání, že by bylo dobré, aby se v průvodu objevilo zase několik nových masek. Mé přání bylo vyslyšeno. Objevily se zase nové, vtipné masky. Je vidět, že si s tím lidé pohrají a sami si je i vyrábí. Nechyběla polednice, záchranná služba poskytující první pomoc zraněnému na nosítkách, kohout. Ale pozor, nebyl nakažen ptačí chřipkou. Jinak by ho náš dráb ani nepustil do průvodu.

Letos k nám zavítali i baráčníci z Veselí nad Lužnicí. Vyzvala je k tomu na valném hodnotícím zasedání ve Veselí rychtářka tetička Filípková z Třeboně, která ve své zdravici hovořila k rychtáři sousedu Pazderovi: „Rychtáři, poslechni, seber se a jeď do Jindřichova Hradce. Tam tě oblečou do masky a hurá do průvodu. Budeš mít na co vzpomínat, jako my.“

A vidíte, jak to u baráčníků chodí. Rychtář Pazdera poslechl doslova a v masce vesele pochodoval u nás v průvodu. Kdyby tak všichni poslouchali! To by byla paráda, co?

Před baráčnickou rychtou masky netrpělivě čekaly na pokyn vyvolávače Vlasty Hanuše. Ten nejprve představil většinu masek a poté se průvod v čele s rychtářem, ponocným a drábem vydal do ulic města. První zastavení bylo před Střelnicí, kde si všichni mohli zazpívat s Ukrutankou. I zde ještě došlo k představování některých masek. Jak je vidět, tak si Igor Tausinger z Prahy nenechá ujít příležitost si v Jindřichově Hradci zařádit. Jen nerad by klibnu přenechal někomu jinému. Proč také? Poslouchá ho téměř na slovo. Pravda, někdy si i nějakou lotrovinu neodpustí.

Po krátké zastávce jsme se vydali na náměstí Míru, kde se odehrálo vše podstatné. Pan starosta Stanislav Mrvka povolil na žádost rychtáře masopustní rej a požádal ho, aby zajistil jeho řádný průběh. Po několika písničkách náš místorychtář soused Komínek nás takto oslovil: „Vážení truchlící a pozůstalí, loučíme se dnes s Bakchusem Masopustem. Na celý rok nám tak odchází všechna nevázaná veselí.“ Poté nás požádal, abychom se s ním pomodlili za všechny špinavé duše.

Na pódiu začal pan Čapek, mistr cechu řeznického, porcovat pašíka a to jednak proto, aby ukázal svojí zručnost a přiblížil tak divákům, jak to dříve chodilo na vesnických zabijačkách. To byl jeden důvod jeho vystoupení. Ten druhý byl, že musel připravit hlavu pro vítěze „krále masopustu“, neboť se blížila soutěž v pojídání jitrnice a pití piva. Letos se přihlásilo pět borců. Daniel Šprincl z Prahy byl loni již počtvrté druhý. Co se říká? Kdo počká, ten se dočká. Konečně popáté se Dan pochlapil a zvítězil. Hlava tak putovala do hlavního města.

Kapela vyhrávala k tanci, švandymistrová zahájila tanec s panem starostou a nastal masopustní rej. Lidé si pochutnávali na nabízených jitrnicích, jelítkách, škvarkách, tlačence, uzeném masu, okurkách i chlebu. Plné náměstí se dobře bavilo. Mohu konstatovat, že se letošní masopust povedl. Kdo nepřišel, může jen litovat.
Masopust by se nikdy tak nevydařil, nebýt podpory Městského úřadu a spoustě dobrovolníků. Poděkování patří baráčníkům, divadelnímu spolku Jablonský, Ukrutance, bubeníkům, hasičům, sportovcům, všem maskám a v neposlední řadě Sabině a Jiřímu Langerovým, kteří se významně podílí na celé akci. Kdo byl spokojen a líbilo se mu, má možnost přijít opět mezi nás na smrtnou neděli 2. dubna ve 14.00hodin, kdy budeme vynášet smrtku a vítat jaro.

Dáňa Šprinclová, dopisovatelka VI. župy