Bertiny lázně a nejmodernější lázeňské sanatorium Aurora jsou útočištěm těch, které trápí a pronásledují revmatické nemoci kloubů, kostí, svalů, páteře, nemoci pohybového ústrojí, ischiatické nemoci a řada dalších neduhů. Léčí se zde artrózy, Bechtěrevova nemoc, stavy po úrazech a ortopedických operacích a jiné chronické nemoci pohybového ústrojí. Třeboňské lázně jsou jedněmi z největších protirevmatických lázeňských středisek.

Co stojí za vznikem třeboňských lázní?
Bohatá ložiska rašeliny neboli slatiny nazývané také „jihočeské černé zlato" v okolí Třeboně byla dlouho využívaná jako palivo, tzv. „borky", a to jak v domácnostech a také i v třeboňském pivovaru, ačkoliv se vědělo o jejích léčebných vlastnostech. Byla to mohutná ložiska léčivé sirnoželezité slatiny táhnoucí se od hranic města až ke státním hranicím s Rakouskem na jihu Čech.
Konkrétní podobu léčivého účinku rašeliny objasnil a této skutečnosti využil podnikavý učitel, hudebník a kronikář města Třeboně Václav Hucek, významná kulturní osobnost a stal se zakladatelem třeboňských lázní.
Lázně v době Václava Hucka
Václav Hucek se rozhodl postavit lázeňský dům na břehu Zlaté stoky, a to přímo ve městě, blízko Jindřichohradecké brány. 4. října 1881 položil Václav Hucek základní kámen a započal se stavbou lázeňského domu, která rychle pokračovala a otevření slatinných lázní pro veřejnost se uskutečnilo 19. května 1883.

To je velmi stručná historie vzniku třeboňských lázní, které si v krátké době zajistily  jméno a během několika dalších let si získaly oblibu a klientelu nejen z Čech, ale i z ciziny. Václav Hucek s manželkou Marií provozovali lázně až do roku 1909, kdy je převedli na svojí neteř Rozálii Vlčkovou, a to z důvodu jejich vysokého věku. Václavu Huckovi bylo již 90 let. Zemřel v roce 1921.

Do hry vstupuje město Třeboň
Na Rozálii Vlčkovou jako na majitelku lázní byly kladeny vysoké nároky, a to hlavně s důrazem na hygienu. Lázně nebyly tehdy připojeny na městský vodovod, a to až do roku 1935, kabiny byly ve špatném stavu, bez řádného větrání a byla  zde celá řada dalších závad a nedostatků.

Rozálie Vlčková nebyla již ve věku 67 let schopná se o odstranění nedostatků a obnovu lázní postarat. Došlo k tomu, že město Třeboň od ní odkoupilo objekt lázní, a stalo se tak novým majitelem. Aby mohlo lázně provozovat, byla podmínka radikální adaptace celého lázeňského objektu, splnění hygienických podmínek a uvedení lázeňské péče na patřičnou úroveň.

Hlavní budova prošla důkladnou rekonstrukcí a modernizací. Došlo konečně na připojení na městský vodovodní řád, byla vystavěna řádná kanalizace, ústřední vytápění, rozvod teplé vody a celá řada dalších opatření. Opravené a zrekonstruované Bertiny lázně byly slavnostně otevřeny 30. června 1940.
Úroveň lázeňské péče pod městskou správou po důkladné rekonstrukci byla nyní nesrovnatelně lepší a měla charakter skutečně lázeňského ústavu.
Druhá světová válka poznamenala i chod lázní, který byl později přerušen. Ke konci války byl v lázních zřízen lazaret maďarského vojska. Po osvobození zde byl na určitou dobu lazaret Sovětské armády. Lázeňský provoz byl znovu zahájen až v květnu 1946, kdy byly lázně vráceny svému účelu.

Lázně v rukou státu
V roce 1949 po provedeném znárodnění přešly lázně z majetku města pod správu československých státních lázní a zřídel. Lázeňská péče se tak stala záležitostí státu, který jí finančně dotoval. To přineslo rozkvět do třeboňských lázní. Byly provedeny další rekonstrukce a modernizace. Byly rozšířeny ubytovací prostory s moderním vybavením. Vznikly také další léčebné prostory.  Kapacita narostla na 130 lůžek.
Třeboňské slatinné lázně se tak dostaly na úroveň odpovídající náročným požadavkům pro poskytování léčebné péče a zařadily se tak mezi nejlépe vybavené léčebné ústavy.

Léčebné procesy
V lázních se používá při léčení té které nemoci vždy jen těch léčebných úkonů, které mohou nejlépe a nejúčinněji působit na zlepšení zdravotního stavu pacientů. Třeboňské lázně jsou indikovány nejvíce pro léčení nemocí pohybového ústrojí.

Vedle slatiny (rašeliny), která se používá k přípravě vanových koupelí a zábalů, jsou podle stavu pacientovy choroby na základě odborných lékařských vyšetření aplikovány léčebné procedury jako jsou vodoléčba, přísadové koupele, sirné, perličkové a uhličité koupele, masáže ruční a mechanické, vodoléčba, elektroléčba, skotské střiky, ultrakrátkovlná diatermie, iontoforeza, léčebný tělocvik a to jak individuální, tak i skupinový, rehabilitační koupele a plavání v bazénech, ultrazvuk, laser, akupunktura, plynové injekce, magnetoterapie a celá řada dalších procedur.

Třeboňské lázně mají velmi dobré podmínky pro celoroční provoz. V léčebnách jsou situována všechna balneoterapeutická zařízení, ordinace lékařů se stálou službou. Bez ohledu na počasí mohou se lázeňští pacienti podrobit všem procedurám a strávit příjemné chvíle odpočinku a zábavy, aniž by museli opustit budovy lázeňského sanatoria. Mají prostě vše pod jednou střechou, což je veliká výhoda.

Konec minulého století znamenal pro tento lázeňský komplex řadu zlepšení. Rozšířen byl úsek vodoléčby. Byl postaven nový rehabilitační bazén s vířivkou, zvětšen počet pokojů, přestavěn a zmodernizován objekt s jídelnou a kavárnou.

Zakladatel lázní Václav Hucek po postavení lázní v roce 1833 umístil na budovu prostý název Lázně. Jednoduché pojmenování zůstalo až do roku 1938. V době prodeje lázní Rozálií Vlčkovou městu Třeboň se poprvé objevuje nakrátko pojmenování po dceři Václava Hucka, tedy „Bertiny lázně". Označení se však oficiálně nevžilo a převládl název „Městské lázně".

Konec 2. světové války a radost z osvobození naší republiky přinesly nový název a pojmenování lázní – „9. květen"  – na počest osvobození naší vlasti a tohoto svátku.

V roce 1992, když získalo město od státu lázně zpět, byl název změněn a lázně byly přejmenovány na „Bertiny lázně".

Spokojení klienti  ze všech koutů světa
Každý rok přicházejí tisíce lázeňských pacientů, a to nejen od nás, ale i z dalších států a zemí světa, a to jak z východu, tak ze západu, kteří se přijíždějí léčit do Bertiných lázní, aby využili blahodárné účinky místního léčení pro zlepšení zdravotního stavu a odcházejí vždy plně spokojeni, a to zásluhou celého lázeňského personálu. Řada našich i zahraničních pacientů se do třeboňských lázní vrací, a to je pro celý kolektiv pracovníků Bertiných lázní ta nejlepší vizitka jejich práce.

Nejen léčba, ale i relaxace
V poslední době se změnil přístup ke klientele. Lázně nejsou jen léčebným zařízením, ale jsou také stále vyhledávanějším místem pro relaxaci a obnovu tělesné a duševní kondice.

Oblíbenými se staly takzvané víkendové pobyty, kdy návštěvníci přijíždí v pátek a soboty a neděle stráví při procedurách.  Proti dřívější době se zvýšil také počet samoplátců, kteří si celý lázeňský pobyt, tedy ubytování, stravování i léčebné procedury, kompletně hradí ze svých prostředků. Tohoto využívá také řada zahraničních návštěvníků lázní.

Miroslav Král