Sortiment pro bezlepkáře se rozrůstá. Potraviny se dají sehnat v prodejnách zdravé výživy či na internetu. Jen je nutné sáhnout hlouběji do kapsy

Člověk, který trpí celiakií vnímá lepek jako cizorodou látku. Pacienti dodržující bezlepkovou dietu tak nesmí jíst nic, co obsahuje obilnou mouku.

„Vlastně mám velkou výhodu, že to máme v rodině. Protože mamka a sestry musí bezlepkovou dietu také dodržovat. První na toto onemocnění přišla mamka a dá se říct, že už vlastně takzvaně vychytala mouchy a mně už pak předala odzkoušené recepty a rady,“ říká Zdeňka Strašáková z Českého Rudolce, která dietu dodržuje už dva roky.

Podle jejích slov je dnes mnohem jednodušší sehnat vhodné potraviny než před osmi lety, kdy s dietou začala její matka. Nicméně se jedná o velmi nákladnou záležitost. Bezlepkáři totiž musí nahrazovat klasické obilniny kukuřičnou, rýžovou či sojovou moukou a ty jsou podstatně dražší.

„Mám doma pekárnu a chleba si peču sama. Mouka na něj stojí od 50 do 80 korun. Peču jednou týdně a dávám si ho do mrazáku, stejně tak i další potraviny, které si připravuji pro sebe,“ vysvětluje Strašáková. Zároveň přiznává, že například buchty peče pro zbytek rodiny, který tyto potíže nemá, z bezlepkové mouky či směsí. „Je to sice dražší, ale je to zdravější i pro ty, co tímto omezením netrpí,“ dodává k věci Strašáková. Potraviny bez lepku se dají sehnat v obchodech se zdravou výživou nebo objednat na internetu. V menších městech se shánějí hůř než ve velkoměstech.

Co je v nabídce?

„Nabídka je rozmanitá a myslím, že dnes lze nahradit téměř všechno. Nabízíme jak mouky, tak už hotové směsi na buchty a chléb. K dostání jsou i různé kaše, sojové omáčky, paštiky a koření. Výrobci se snaží zákazníkům vyjít vstříc a nabízejí i sušenky vhodné zároveň jak pro bezlepkovou dietu, tak pro lidi s alergií na mléko a vejce,“ uvedla majitelka obchodu se zdravou výživou v J. Hradci Miluše Pražáková.

Bezlepkové potraviny může vyzkoušet každý, musí se však připravit na to, že tím zatíží svoji peněženku. Vždyť například 200 g těstovin přijde v internetovém obchodě na téměř 35 korun či 100 g kakaových vaflí na 50 korun. A jaký je běžný život celiaka?

Pro toho, kdo je zvyklý vařit, se jedná pouze o výměnu některých potravin a delší zkoumání obsahu výrobků. Horší je to ovšem s výběrem v restauraci či se stravováním v zaměstnání.

„V práci mi vyšli vstříc. Mají tam moji mouku a než začnou jídlo zahušťovat, odeberou mi část a použijí ji. Brambory a rýži můžu, takže si do práce nosím například jen svoje těstoviny a knedlíky,“ vysvětluje Strašáková, která pracuje v mateřské školce.