Vinařský fond zase zaplatil třem velkým obchodním řetězcům 2,5 milionu, aby propagovaly „vína z Moravy, vína z Čech" a loňské svatomartinské.
Vyplývá to z údajů, které kraj a Vinařský fond zveřejnily v registru smluv.
Ten funguje půl roku – zatím ve zkušebním provozu. Ministerstva, kraje, obce, ale i státní podniky, nemocnice či muzea v něm zveřejňují, komu a za co platí. Díky veřejné kontrole smluv by se mělo předcházet plýtvání penězi daňových poplatníků i korupci.
OTEVŘENÁ OBRANA
Kteří ministři, vládci krajů a šéfové státních firem si nejvíc nechávají nahlížet pod ruce?
Z krajů do registru vložila nejvíce smluv Vysočina (přes pět tisíc), nejméně Karlovarský kraj (354 kontraktů, tedy čtrnáctkrát méně než Vysočina).
Z ministerstev je nejaktivnější obrana, naopak nejméně smluv zatím zveřejnily resorty zdravotnictví, kultury a spravedlnosti.
„Centrální úřady mají občas k registru smluv přístup dosti arogantní, nadřazený a plný výmluv," komentuje to Michal Bláha, který provozuje server Hlídač smluv.
OSTUDNÉ MINISTERSTVO
Když se porovnají částky ve smlouvách s celkovými rozpočty úřadů, v registru chybí ještě mnoho informací o utrácených miliardách.
„Ministerstva do registru za prvních šest měsíců uveřejnila smlouvy v rozsahu od skvělých 31,9 procenta (ministerstvo obrany) po ostudných 0,4 procenta ministerstva životního prostředí a pro místní rozvoj," dodává Bláha.
ZA KOLIK? NEPOVÍME
Přetrvávajícím úřednickým nešvarem je začeřňování jmen dodavatelů či hodnot kontraktů.
Třeba ministerstvo zdravotnictví neuvedlo cenu u 18 z 64 zveřejněných smluv, tedy v 28 procentech případů. Z krajů je nejtajemnější Praha, jejíž úředníci tají ceny také u 28 procent smluv.
„Jaký je důvod, neumíme v tuto chvíli sdělit," přiznává mluvčí magistrátu Vít Hofman. „Zahájili jsme audit na registr smluv oddělením interního auditu. Na základě jeho výsledků přijmeme potřebná opatření."
POŠTOVNÍ TAJEMSTVÍ
Ještě tajemnější jsou firmy podléhající státu či krajům.
Třeba Česká pošta v registru zveřejnila přes osm tisíc smluv, u kterých ne-uvedla cenu, či s kým ji vůbec uzavřela. Tají tak přes 80 procent kontraktů.
„Česká pošta, která je státním podnikem, má dle zákona právo údaje týkající se smluvní ceny a smluvního partnera neuveřejňovat, pokud je tento údaj obchodním tajemstvím," říká Matyáš Vitík, mluvčí pošty.
HROZÍ OKLEŠTĚNÍ
Registr běží ve zkušebním provozu, zatím obsahuje přes 208 tisíc smluv, celkem za 1,16 bilionu.
Ostrý provoz by měl odstartovat se začátkem července. Smlouvy, které by v něm po tomto datu nebyly, by zkrátka neplatily.
Jenže zákon o registru, který s přehledem zvítězil v anketě Zákon roku 2015, může být do té doby výrazně okleštěn. Poslanci do něj chtějí prosadit výjimky.
Vypadnout z registru by mohly podniky s podílem státu. Poslanci navrhují úlevy pro zdravotnická zařízení či vysoké školy. A výjimky chtějí i muzejníci. Bojí se, že by se v registru inspirovali zloději. (alx)
S vkládáním smluv do registru nemají města problémy
Jižní Čechy – Město České Budějovice už smlouvy do registru vkládá od 1. července loňského roku, kdy začala tato povinnost platit, byť zatím bez sankcí. S těmi počítá zákon pro případné hříšníky až od poloviny letošního roku. Takže zatím provinilcům nyní nehrozí, že by smlouva, která patří do registru smluv, ale není v něm do tří měsíců zaevidována, ztratila platnost, a to už od svého počátku. To nastane až za pár měsíců.
Jak ale připomíná tajemník českobudějovického magistrátu Zdeněk Řeřábek, město už dobrovolně a v rámci zajištění transparentnosti svého chodu zabezpečuje zveřejňování velké části smluv, které uzavírá, na svých webových stránkách od roku 2009. Na webu města lze najít i zadávání veřejných zakázek s předpokládanou hodnotou nad 200 000 korun bez DPH. Vymezené kategorie smluv však zákon z povinnosti vkládání do registru vyjmul, například smlouvy s plněním do 50 000 korun bez DPH, smlouvy se zaměstnanci a existují i některé další výjimky.
Povinnosti související s registrem smluv zvládne budějovická radnice bez přijímání dalších zaměstnanců. „Kvůli registru smluv nebyl navyšován personální stav," říká Zdeněk Řeřábek a dodává, že zveřejňování smluv v registru zajišťují odbory, do jejichž kompetence smlouvy patří. „Registr smluv si pouze vyžádal určitá organizační opatření a úpravu příslušného softwaru," doplnil Zdeněk Řeřábek.
Také Městskému úřadu v Písku spuštění registru nezpůsobilo výraznější potíže. Bylo nutné zaškolit tři stávající zaměstnance. „Město do podobného systému vkládalo smlouvy již dříve i přesto, že to zákon nenařizoval. Od účinnosti zákona město do registru vložilo 143 smluv včetně dodatků," uvedla mluvčí radnice Kristýna Barchini. V registru jsou zaznamenány i objednávky nad 50 tisíc korun, kterých bylo 58.
Podle jednatele táborského Bytesu Ondřeje Semeráka je registr smluv administrativní zátěží, která si vyžádala zaměstnání nové pracovnice. Zatím je v poměru na poloviční úvazek, ale ten se při 6500 fakturách ročně rozšíří na plný. „Ve středu jsme do registru vložili prvních 143 starých smluv, u nichž došlo k nějaké změně, přičemž vložení každé vyžaduje kolem půl hodiny, občas jsou totiž přístupy do registru velmi pomalé," uvedl. „Od července navíc bude každá objednávka platná až po podpisu obou stran a po jejím vložení do registru, což bude proti dosavadnímu stavu znamenat asi jeden den prodlení," tipuje Oldřich Semerák.
Město Strakonice mělo v registru ke včerejšku vložených 86 smluv. Ta poslední byla uzavřena 28. prosince 2016 a vložena 2. ledna 2017. Týká se provádění těžby a přibližování dřeva v lesích města Strakonice. Město ji uzavřelo s Milanem Hradeckým z Novosedel a je na částku 585 tisíc korun bez DPH. Jak uvedla mluvčí radnice Markéta Bučková, byli pracovníci s předstihem proškoleni.
„Administrace k registru smluv je časově náročnější, nicméně ji ve své agendě zvládá asistentka tajemníka městského úřadu. Žádné potíže neregistrujeme," říká mluvčí města Český Krumlov Petra Nestávalová.
Prachatický městský úřad nebyl podle tajemníka Karla Paška nucen přijmout v souvislosti s registry smluv nové zaměstnance. „Máme k tomu speciální program a proškolením prošli všichni naši referenti," ujistil Karel Pašek s tím, že s programem umějí pracovat i zaměstnanci městských společností. Zadávání do registru smluv je v Prachaticích součástí systému spisové služby.
Městský úřad v Jindřichově Hradci začal se zkušebním testováním vkládání smluv do registru o půl roku dřív, než stanovil zákon. „Díky tomu jsme měli šanci vychytat všechny mouchy, které by se z naší strany při vkládání smluv mohly objevit," uvádí tajemník úřadu Karel Přibyl. Dozor nad zveřejňováním smluv nyní zajišťuje jeden pracovník úřadu. (zprav)