Odborníci zkontrolovali během pondělí například hnízda na komíně v Třeboni Dvorcích, v Hospřízi, kde je čápi hnízdí na místní hospodě a v Kunžaku. Celkem tu našli devět mláďat. Přestože se tyto počty zdají optimistické, čápů u nás postupně ubývá. „Na vině je vliv člověka a jeho zásahy do krajiny i přírody. Některé státy v Africe navíc čápy stále loví. Když mláďata vyletí, až padesát procent čápů se nedožije jednoho roku, buď spadnou do komína nebo je zabijí dráty elektrického vedení,“ vysvětlil odborník na brodivé ptáky Stanislav Chvapil. Elegantní bílý pták zároveň vlivem globálního oteplování čím dál méně migruje. „Asi 4000 čápů z Evropy zimuje ve Španělsku, kde se živí zejména na skládkách a neodlétají do Afriky,“ dodal.

Mláďata čápů mají po vylíhnutí černý zobák, který se postupně přebarvuje do červena. Snůška čítá nejčastěji 3-5 vajec. „V historii jsme měli zjištěno i šestkrát po šesti vejcích. Zatím největší počet vajec v hnízdě je údajně sedm, to ale není řádně doloženo. Na vejcích čápi sedí 28 – 32 dní, samec i samice se střídají. Délka vyvedení mláďat je dva měsíce,“ uvedl ornitolog. Čápi jsou navíc neuvěřitelně obětaví rodiče. „Svá mláďata chrání tak, že nad nimi roztáhnou křídla. V Třebohosticích na Strakonicku bušily kroupy do dospělého čápa tolik, že z něj kapala krev, ale mláďata zůstala nedotčená,“ vzpomenul Stanislav Chvapil.

Každé z mláďat dostane na nohu plastový kroužek, který čápovi nijak nepřekáží. Ornitologům ale poskytne cenné informace. „Na základě kroužkování se zjišťuje, kolika let se čápi dožívají, kam až létají na zimu, jaké jsou populační vazby mezi jednotlivými páry a jedinci. Je to metoda, která se používá po celém světě,“ doplnil Stanislav Chvapil. Čápi se v Česku kroužkují od roku 1936.