Archivář František Teplý uvádí, že na hradeckém zámku se lidé pokoušeli objevit poklad už v šestnáctém století. Z roku 1589 se zachovaly účty za popravy nejrůznějších individuí, která byla při pátrání v panských prostorách polapena.

Že na povídačkách o pokladech přeci jen něco pravdy bude dokázalo hned několik relativně nedávných nálezů.

V listopadu roku 1989 se objevil poklad v podobě keramické nádoby plné mincí.

Našli ho při výkopu jámy pro sloup elektrického vedení v parku nad Nežárkou. Nálezce ale nádobu rozbij a objev zatajil. Prozradil se, když chtěl mince rozprodat, ale hradecká policie stihla zadržet pouze poslední tři stříbrné pražské groše. Ty pocházely z doby kolem roku 1380. Podle odhadu archeologů obsahoval poklad původně na dvě stovky mincí.

Jeden z nenalezených pokladů se údajně skrývá pod bývalou umělou jeskyní v zámecké zahradě u Rondelu. To v dopise psal tehdejšímu hraběti Františku Jakubu Černínovi František Kölsch z Kölscheimu.

Když se Jan Rudolf Černín chystal roku 1779 na cestu do Francie a Itálie, jeho babička Marie Isabela Černínová mu ukazovala klíč k pokladům. Než se ale šlechtic stihl vrátit, babička zemřela. Poklad tak nejspíš stále čeká na odkrytí.

Podle archeologa Muzea Jindřichohradecka Vladislava Buriana se poklady nacházely i v okolí města nad Vajgarem. Burian dokázal shromáždit informace o zhruba osmdesáti větších či menších nálezů mincí na Jindřichohradecku. „Důvody k jejich ukrytí do země či zdí objektů byly různé. Převážně se tak dělo během válek, lokálních nepokojů či v místech působení lapků,“ píše Burian.

K pokladům, které počtem přesahují tisíc kusů mincí, patří například nálezy od Jarošova nad Nežárkou, z Hříšic u Dačic, Lodhéřova, Žďáru u Nové Včelnice nebo z Valtínova.