"Zaznamenáváme zvýšený výskyt černého kašle především mezi dětmi a studenty," říká ředitelka Krajské hygienické stanice Jihočeského kraje (KHS) Kvetoslava Kotrbová.
Podle jejích slov je potvrzeno v republice již více než sedm stovek případů, a podle dosavadních epidemiologických dat může patřit k rokům s vůbec nejvyšším výskytem pertuse u nás. Zvýšený výskyt tohoto vysoce infekčního onemocnění, které postihuje dýchací cesty, zaznamenali i jihočeští hygienici a praktičtí lékaři, především pediatři.
„Za sedm týdnů letošního roku registrujeme v Jihočeském kraji 162 případů pertuse. Pro srovnání – vloni jsme za celý rok registrovali 29 případů. V předchozích letech byl výskyt pertuse ještě nižší, protože fungovala protiepidemická opatření v souvislosti s covidem. Zatímco v prvním letošním týdnu jsme zaznamenali tři nové případy, v šestém kalendářním týdnu to bylo v kraji 39 nových případů a v sedmém již byl týdenní přírůstek 62 případů. V souvislosti s pertusí též musíme jako epidemiologové počítat s určitou podhlášeností, protože zvlášť v době chřipkové epidemie se černý kašel mnohem hůře diagnostikuje. Jeho příznaky jsou zpočátku podobné jako u jiných respiračních onemocnění,“ říká Kvetoslava Kotrbová.
Černý kašel i u miminek
Co se týče jednotlivých jihočeských okresů, k sedmému týdnu bylo nejvíce - 80 případů – registrováno na Českobudějovicku. Na Jindřichohradecku bylo 32 případů, na Českokrumlovsku 19, na Prachaticku 15, na Strakonicku 9, na Písecku 6 a na Táborsku 1 případ. "Co se týče věkových skupin, nejvíce - 64 případů – bylo mezi studenty ve věkové skupině 15–19 let, mezi školními dětmi ve skupině 10-14 let jsme evidovali 25 případů a mezi mladšími školními dětmi 5-9 let to bylo 17 případů. Bohužel, 6 případů máme hlášeno mezi dětmi od jednoho do čtyř let a 4 případy mezi novorozenci a kojenci do jednoho roku věku. Právě nejmenší děti patří v souvislosti s pertusí mezi nejohroženější věkovou skupinu, která ještě není chráněna očkováním, proto je tolik důležitá ochrana očkováním u těhotných žen a rodičů a nejbližšího okolí nejmenších dětí,“ doplňuje ředitelka protiepidemického odboru KHS Hana Bendíková.
Protiepidemický odbor KHS zajišťuje a nařizuje v souvislosti s případy pertuse protiepidemická opatření – epidemiologické šetření s každým potvrzeným případem nákazy, aktivní vyhledání kontaktů a zajišťuje vyšetření. Spolupracuje proto především se školami, kde se černý kašel nyní šíří nejvíce. Pro zamezení šíření je důležitý včasný záchyt onemocnění a cílená léčba antibiotiky.
„Klinické průběhy v proočkované populaci nejsou tak závažné, nedochází k hospitalizacím, a pokud ano, pak z důvodu předběžné opatrnosti u nejmenších dětí do jednoho roku, které z důvodu věku ještě nejsou očkovány nebo jsou očkovány neúplně. Co je ale důležité pro dospělou populaci? Jednoznačně doporučujeme se alespoň jednou za patnáct až dvacet let nebo alespoň jednou za život nechat na černý kašel přeočkovat, optimálně v kombinaci s vakcínou proti tetanu a záškrtu, protože ochranné protilátky z očkování v dětství v čase postupně klesají a jedinec se stává více vnímavý,“ doporučuje Kvetoslava Kotrbová.
