Od sklepů až po střechu se nádraží opravovalo od roku 2020. Správa železnic sáhla ke generální rekonstrukci odbavovací budovy, protože stav chátrajícího objektu byl dlouhodobě kritizován a považován za ostudu jihočeské metropole. Zvnějšku dokonce odpadávala omítka a uvnitř už také vše neodpovídalo požadavkům na moderní cestování.

Proměnila se nejen budova, ale také její nejbližší okolí. Například severně od budovy, v místě, kde do roku 2009 stála historická lokomotiva zvaná Kafemlejnek, vzniklo zákoutí s lavičkami. Objekt dostal fasádu v pískové barvě a obnova se dotkla i orlů na nárožích hlavní budovy nebo velkého reliéfu nad vchodem. V památkově chráněném nádraží jsou restaurované i vnitřní výzdoby odjezdové a příjezdové haly. Odbavovací nádraží osobní přepravy bylo poprvé uvedeno do provozu v roce 1908.

Přijela se podívat ze Zlivi

Cestujícím už nějaký čas slouží příjezdová hala, která byla opravena dříve. Teď se předávala i hlavní odjezdová hala. Na její otevření
se přijela podívat Bohumíra Chocholatá ze Zlivi. „Vláčkem jezdím velice ráda,“ naznačila, že má k dráze osobní vztah, i proto, že její manžel byl železničář. Dodala, že do Zlivi je dobré spojení a připojila, že nádražní budova se jí moc líbí a těšila se, až bude v pondělí odpoledne otevřena i hlavní hala. Náhodou se na nádraží sešla se známou Miloslavou Nídlovou. „Jsem také zvědavá,“ řekla Miloslava Nídlová a doplnila, že schválně zůstala na nádraží déle, aby se také mohl na nově otevíranou část podívat.

Sochu orla snesli ve středu z průčelí českobudějovického vlakového nádraží. Sochu čeká obnova v rámci velké rekonstrukce nádraží.
FOTO, VIDEO: Orel se snesl z průčelí budějovického nádraží, popruhy držel jeřáb

Ministr dopravy Martin Kupka při slavnostním ukončení stavby připomněl, že České Budějovice stojí u zrodu železniční dopravy v českých zemích, protože byly výchozím bodem známé koněspřežné dráhy z Českých Budějovic do Lince. A vyzdvihl hodnotu současného nádraží. „Nádražní budova je pro svou architektonickou a památkovou hodnotu zapsána na seznamu nemovitých kulturních památek. Stavbaři jí vrátili podobu, jakou měla v době uvedení do provozu. Veškeré následné zásahy byly odstraněny,“ uvedl ministr dopravy Martin Kupka.

Jihočeský hejtman Martin Kuba konstatoval, že je rád, že se daří v kraji realizovat dopravní investice, které v minulých letech jižním Čechám hodně chyběly. K nádraží samotnému zavzpomínal, jak odsud odjížděl v mládí na výlety a jak mu v poslední době vadilo, jak vypadala budova před rekonstrukcí.

Primátorka Českých Budějovic Dagmar Škodová Parmová pak při slavnostním otevření hlavní haly zdůraznila, že je radost se na nádraží po rekonstrukci podívat. Připojila, že je to dobře i proto, že České Budějovice budou v roce 2028 Evropským hlavním městem kultury a nádraží bude jednou ze vstupních bran do města.

Zdroj: Deník/Edwin Otta

Památkově chráněný objekt ze začátku minulého století prošel největší přestavbou ve své historii. V minulosti se uskutečnily jen menší opravy. Současné práce probíhaly od roku 2020, stavbaři provedli obnovu střechy, fasády a interiérů. Vznikl multifunkční objekt s obchody, nabídkou služeb i moderními kancelářemi, potřebný bezbariérový přístup zajišťují výtahy. Objekt dostal také nový orientační a informační systém pro cestující. Zajímavým detailem potom je speciální vůně přidaná do vzduchotechniky, která zrekonstruované prostory jemně provoní.

Nový vstup od Lannovy třídy

„Součástí projektu bylo i vybudování pasáže mezi severní věží a hlavní odbavovací halou. Jde o pomyslné propojení s Lannovou třídou, která je hlavní spojnicí mezi nádražím a centrem Českých Budějovic. Jejím otevřením snížíme počet cestujících směřujících na chodník před budovou podél frekventované Nádražní ulice, zvýší se tak jejich bezpečnost,“ popsal jednu ze změn generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda.

„Celá rekonstrukce byla náročným projektem, a to nejen proto, že probíhala za plného provozu nádraží. Museli jsme se vyrovnat se zvýšenou hladinou spodní vody a mnohem větší degradací původních konstrukcí a nosných prvků, než předpokládal projekt. Důležitou součást stavby představovaly i nové dopravní kanceláře a jejich vybavení odpovídající nejvyššímu evropskému standardu zajištění bezpečnosti provozu tratí,“ řekl Jaroslav Heran, generální ředitel společnosti Metrostav, která byla zhotovitelem stavby společně s firmami Edikt a Avers.

Dotace a další projekty

Projekt Rekonstrukce výpravní budovy v železniční stanici České Budějovice hlavní nádraží je navržen ke spolufinancování Evropskou unií z Nástroje pro oživení a odolnost (Recovery and Resilience Facility – RRF) v rámci Národního plánu obnovy. Celkové náklady dosahují 1 053 000 000 Kč bez DPH. Původně měly být necelých 700 milionů korun bez DPH, potom byla předpokládaná cena v průběhu stavby postupně navýšena. Podle Jiřího Svobody to bylo právě kvůli opatřením proti spodní vodě a náročnosti renovace konstrukcí, které byly v horším stavu, než předpokládal projekt. Došlo i ke zpoždění prací, ale výsledek podle Jiřího Svobody stojí za to. „Ten objekt si to zasloužil,“ zdůraznil Jiří Svoboda.

Zimní motocyklový závod Budějovice - Hradec - Tábor, budějovické náměstí Svobody, 1929. Foto ze sbírky fotografií a pohlednic Jiřího Dvořáka poskytl Státní okresní archiv České Budějovice.
Takhle vypadaly Budějce. Bryčky na náměstí, mlékař ve stoce i závody motorek

Podle Jiřího Svobody bude v Českých Budějovicích pokračovat rekonstrukce železničního uzlu dalšími akcemi v příštích letech. Mimo jiné chce česká strana vylepšit trať na Linec nebo se chystá dokončení železničního koridoru České Budějovice - Praha v úseku Nemanice Ševětín za 25 miliard korun.

V Českých Budějovicích se zastavil při svém návratu do vlasti v pátek 20. prosince 1918 i Tomáš Garrigue Masaryk a jihočeská metropole byla prvním městem, kde vystoupil z vlaku a byl přivítán na radnici. Dokonce zde ve vlaku i přespal. Právě v této souvislosti a u příležitosti končící rekonstrukce se v závěru loňského roku objevila myšlenka, že by se nádraží mohlo pojmenovat po prvním československém prezidentovi. Neoficiálně se s tímto návrhem obrátil na vedení města Vladimír Vopalecký. Podle něj by bylo dobré tuto událost připomenout i ve jménu nádraží a zachovat tak upomínku na vzácnou návštěvu i pro budoucnost.

To je tepich pro pana prezidenta

Českobudějovické vlakové nádraží krátce po otevření, které se datuje rokem 1908.Českobudějovické vlakové nádraží krátce po otevření.Zdroj: Archiv Jana SchinkaVýznamná osobnost českobudějovického života tehdejší doby, F. M. Čapek, zaznamenal okolnosti prezidentova příjezdu ve své knize včetně humorné příhody z nádraží, kde T. G. Masaryk spal v salonním vagonu. Ráno druhého dne, podle slov F. M. Čapka „… vystoupil p. prezident z vozu, aby se trochu osvěžil na vzduchu. I přišel prý k němu jistý železničář, čistící okolí a přísně děl: „Vašnosti, nešpacírujou se mi tu pořád po tom tepichu, já to nebudu dvakrát uklízet, to je tepich pro pana prezidenta!“

Zdroj: Vanessa Papajová a Eliška Stropková

Správa železnic žádný oficiální podnět v tomto směru zatím nemá. K případnému přejmenování nádraží se ale vyjádřil Dušan Gavenda, tiskový mluvčí Správy železnic. „Taková změna by neměla žádné opodstatnění – nádraží a zastávky jsou u nás kvůli snadné orientaci cestujících pojmenovány podle míst, nikoliv po slavných rodácích nebo významných představitelích státu. Výjimkou je v tomto směru jen nejstarší nádraží v Praze, kde je stanic více – tomu se po pádu komunistického režimu vrátil dřívější název,“ uvedl Dušan Gavenda.

Náměstí T. G. Masaryka s kašnou a vysazenými lipami, rok 1920.
Takhle vypadaly Budějovice. Prohlédněte si s námi stará alba fotek z města

Návštěva T. G. Masaryka v Českých Budějovicích 1918

České Budějovice se na prezidentův příjezd náležitě připravovaly několik dní. Vždyť byly místem, kde měla hlava státu poprvé oficiálně promluvit. Jak vše probíhalo, si můžeme připomenout díky F. M. Čapkovi, který vše zaznamenal ve své vzpomínkové knize Státní převrat v Českých Budějovicích: „Kolem čtvrté hodiny odpolední, vjel za hřmění děl , sněhové bouřné prášenice a hlaholu zvonů do zdejšího nádraží vlak s Masarykem…“. Zástupci města, členové městské správní rady prof. Zdráhal a O. Svoboda prezidenta uvítali a následoval Masarykův průjezd v kočáře s trojspřežím běloušů zaplněnými ulicemi na náměstí Svobody k radnici. Bylo to skoro za tmy, když ho v branách radnice vítali budějovický biskup Hůlka a předseda správní komise dr. A. Zátka.

Uvítání T. G. Masaryka v Českých Budějovicích dne 20. prosince 1918.Uvítání T. G. Masaryka v Českých Budějovicích dne 20. prosince 1918.Zdroj: Archiv Pavla Mörtla

Shromáždění v budově radnice se neslo v duchu díkůvzdání Masarykovi, který po skončení oficialit odejel zpět na nádraží, aby přenocoval v salónním voze. Odmítl při tom nabídku, že ho bude u vagónu střežit zvláštní budějovická sokolská hlídka. Ráno druhého dne, podle slov F. M. Čapka „… vystoupil p. prezident z vozu, aby se trochu osvěžil na vzduchu. I přišel prý k němu jistý železničář, čistící okolí a přísně děl: „Vašnosti, nešpacírujou se mi tu pořád po tom tepichu, já to nebudu dvakrát uklízet, to je tepich pro pana prezidenta!“

Masarykův odjezd do Prahy v sobotu 21. prosince se poněkud opozdil a v Praze už byl netrpělivě očekáván. Prezident si přál zastavit ještě v Táboře, jehož husitskou tradici velmi ctil. Z této zastávky také pochází známý snímek táborského fotografa J. Šechtla, jenž bývá často mylně označován jako prezidentův příjezd do Horního Dvořiště. (Pavel Mörtl)