A přestože se jejich příjmy po odchodu ze zaměstnání výrazně propadnou – průměrný důchod činí sotva 55 procent průměrné čisté mzdy – umějí si poslední čtvrtstoletí života užít, vyplývá z výzkumů a statistik.

Data tak nabourávají tradovaný obrázek penzisty jako vetchého staříka či stařenky, jejichž jediným rozptýlením je krmení holubů či slepic.

„Nynější senioři jsou jiná generace, nechtějí jen hlídat vnoučata," říká Jiří Hrabě, ředitel obecně prospěšné společnosti Elpida, která provozuje stejnojmenné pražské vzdělávací a kulturní centrum. „Naši klienti mají často tolik aktivit, že ani nemají volný čas."

PŘEBORNÍCI VÝLETNÍCI
Češi starší 65 let patří mezi evropskými vrstevníky kupříkladu k největším cestovatelům. Pouze francouzští a kyperští senioři tráví v poměru k celkové populaci jejich zemí více nocí mimo domov.

Oblibu cestování potvrzuje i aktuální průzkum agentury Ipsos pro společnost Sodexo. Na dotaz, čím si senioři loni udělali největší radost, jich 46 procent uvedlo, že pěkným výletem.

Nicméně na cestách čeští penzisté utrácejí nejméně ze všech Evropanů, v přepočtu 370 korun denně, vyplývá z dat Eurostatu.

INTERNETOVÁ GENERACE
Rozhodně také neplatí, že důchodci nevědí, jak ovládat mobil či co je to internet.

„Našimi počítačovými kurzy prošlo už 40 tisíc lidí," podotýká Hrabě z Elpidy. „Když jsme s nimi v roce 2002 začínali, řada klientů ani nevěděla, co je to myš. Nyní běžně stříhají videa, upravují a archivují svoje fotky a podobně."
Nejstarší absolventkou kurzů prý byla 98letá dáma, která se chtěla naučit, jak si ke snídani otevřít webové stránky zahraničních novin.

Internet pravidelně – tedy alespoň jednou týdně – využívá přes 700 tisíc starobních důchodců (přes 30 procent ze všech), vyplývá z loňského průzkumu Českého statistického úřadu o informačních technologiích.

SEX SENIORŮM CHUTNÁ
A neplatí také to, že když se o sexu seniorů příliš nemluví, tak ho nikdo neprovozuje.
„Pokud starší lidé žijí v trvalém vztahu, udržují s partnerem obvykle i sexuální styk. Průměrná frekvence styku je čtyřikrát měsíčně," uvádí psycholožka Eliška Steklíková ve svém odvážném průzkumu mezi čtyřmi stovkami penzistů.

Sexuálně podle něj žije 70 procent seniorů v partnerském vztahu.

TĚŽKÝ ŽIVOT VDOV
Statistiky také příliš nepotvrzují obecně tradovaný fakt, že většina důchodců v penzi jen živoří.

Platí sice, že nůžky mezi důchody a platy se za poslední čtvrtstoletí rozevřely: zatímco v roce 1989 činil průměrný starobní důchod 64 procent průměrné čisté mzdy, nyní je to jen kolem zmíněných 55 procent.

Přesto ale nejsou čeští penzisté skupinou obyvatel, která je nejvíce ohrožená chudobou. Pokud spolu žijí dva lidé nad 65 let, pod hranicí chudoby se nachází 7,6 procenta domácností.

Situace se ale dramaticky změní, když penzisté ovdoví. Pod hranici chudoby (ve výši 9,9 tisíce měsíčně) se tak propadne 14,5 procenta z nich. A takzvanou druhou hranici chudoby stanovenou na 11,5 tisíce korun nepřekročí dokonce 45 procent domácností samostatně žijících seniorů. 

Kolik berou čeští penzisté?Zdroj: Deník

V lese si vypucuju hlavu a hned se mi líp hraje pétanque, říká Šárka

České Budějovice –„Často jsem v poslední době přemýšlela, proč mi, když už jsem v důchodu, divadlo nechybí? A to mám za sebou více než 80 rolí," svěřila se Šárka Kavanová. Herečka a loutkoherečka, která profesně procestovala pěknou část Evropy, se na dobré představení ale ráda podívá. „Tu a tam mě zavolají na casting na malou roli do televize či reklamy. Uspěju-li, tak si pak plnými doušky užívám onu absolutní profesionalitu filmových štábů. Je to radost."

A za kulturou jezdí hlavně do Prahy, kde si vybírá „bonbónky", jakými jsou třeba koncert Ulrychovců, 4TET nebo Bernsteinova Mše s Vojtěchem Dykem.

„Když jsem odešla do důchodu, pořídili jsme si nového pejska. Poctivě jsems ním chodila na cvičák, aby něco uměl. Dodnes oblažujeme kamarády jeho kousky. Chodíme na procházky, ale hlavně jezdíme na chalupu, kde se pořádně vylítá a na kterou mám konečně čas. Tam se vždycky na jaře ptám sama sebe, kam dřívs rukama. Ale je to hezká práce, je fajn vidět, jak vám rozkvétá to, co jste do země dali. A když se vše po zimě poklidí, dobrá kniha nebo křížovka je můj kamarád. Jezdí za námi nejen naše děti s vnoučaty, ale i spousta kamarádů. Postelí je tam přehršel a v okolí spousta zajímavostí. Když rostou houby, zavařuji dle starého dobrého receptu. Když si potřebuji odpočinout od lidí – občas je nás tam i víc než dvacet – vydám se na maliny, vypucuju si v lese hlavu a hned se mi lépe hraje pétanque," přibližuje své nekončící aktivity. Rádi s mužem pracují se dřevem – i stůl si vyrobí, opraví nábytek či očalouní židle.

Šárka podotýká, že není sice babička na plný úvazek, ale hlídat, je-li potřeba, jezdí ráda. Oba synové-herci bydlí u Prahy, tak jsou troškuz ruky. „A hlavně tam mají druhou babičku. Martin alias Pošťák Ondřej má dceru a syna a Ondřej zatím pomáhá s výchovou syna své přítelkyně."

Protože je zvyklá stále něco dělat a být mezi lidmi, chodí volat do callcentra: „Zkrátka „otravuju" lidi po telefonu. Je to dobrá škola života, protože ne každý to má rád a mnozí nás pošlou do patřičných mezí. Hodně mi pomáhá, že díky celoživotní průpravě dokážu mluvit s lidmi. I mrzout, pokud uslyší přívětivý tón hlasu, se většinou uklidní a normálně se se mnou baví. A to mám pak velikou radost. Kolegyně se mě ptávají, jak to dělám? V podstatě velmi jednoduše. Je to jen v pozitivním přístupu k životu i k sobě samým. To, co člověk vysílá, to se mu vrací. A úsměv nic nestojí," předává moudrá žena základní životní princip.

Šárka Kavanová ale vládne i psaným slovem. „Čas od času píšu texty pro dceru pražského muzikanta Jirky Strohnera. A když to dobře dopadne, začnu psát pokračování mé knížky pro děti, která už vyšla i jako audio-kniha Českého rozhlasu. Je to taková logopedická pohádka – Jak zvířátka naučila Matýska hezky mluvit."

A jak neposedná seniorka relaxuje, co jí dělá radost? „K životu taky potřebuji nejen dobré kamarády, ale hlavně sluníčko. Tak se jezdíme s holkama nabíjet každý rok na pár dní k moři. A potěší mě i maličkost, jako například že po Praze, mám-li průkazku za dvacku, mohu jezdit zadarmo. Tak na co si stěžovat? Že nás občas bolí koleno? To je přece úplně normální. Hlavně když nás nebolí duše. To jsou pak chvíle hodně těžké, ale i přes to všechno vyjde ráno sluníčko a bude líp. Tak buďme rádi, že se máme, a netrapme se kvůli věcem, které nemůžeme změnit," vyzařuje optimismus Šárka Kavanová.