VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Chátrající zámek Dobrohoř už není opuštěný

Dobrohoř - V těsném sousedství Starého Města pod Landštejnem se nachází památka, která si zaslouží záchranu pro budoucí generace.

8.4.2014
SDÍLEJ:

Zámek Dobrohoř u Starého Města pod Landštejnem.Foto: Deník/Lenka Novotná

Občas si i dospělý člověk chce hrát a být součástí dějin. To je podle Jana Mužáka mladšího z Prahy motiv, proč si koupit polorozpadlý zámek a začít ho opravovat. „Mám rád staré historické nemovitosti a občas jsem i hledal, zda není nějaký zámek na prodej. A pak v inzerátech vyskočil zámek Dobrohoř 
u Starého Města pod Landštejnem a za cenu, že jsem si původně myslel, že je to částka v eurech. Jeli jsme se sem podívat, nadchl se proto i můj otec, no a vloni v červnu jsme si zámek koupili,“ popsal cestu k historickému objektu Jan Mužák, který se stal naším průvodcem památkou, i když na tradiční filcové pantofle na prohlídku zámku si turisté asi ještě dlouho počkají.

Objekt se nachází hned vedle silnice vedoucí ze Starého Města pod Landštejnem na Veclov. Bohužel, až do poloviny srpna se sem kvůli uzavírce dostaneme pouze po vyznačené objížďce lesem. A už stojíme na dvoře rozsáhlé budovy, na které je vidět, že zub času a nedostatek péče zanechaly bolestivé rány. Přesto by se měla již v letošní turistické sezoně část objektu veřejnosti představit a zpřístupnit.

Vstupujeme hlavním vchodem, nad kterým je poměrně zachovalý balkon, do nejstarší části budovy zámku, která pravděpodobně původně sloužila jako pivovar. Sídlo šlechty se z něho stalo až po přestavbě v roce 1847. V pravé straně nás vítá relativně zachovalá místnost s klenutým stropem a původní dlažbou, kde by v budoucnu mohlo vzniknout muzeum či výstavní síň. První exponát 
v podobě socialistického transparentu s výzvou ke splnění pětiletky, který dokládá působení státních statků, se zde již nachází.

Infocentrum už letos

„Naproti by mělo vzniknout infocentrum, které bychom rádi zprovoznili ještě letos,“ zmínil Jan Mužák. Dostáváme se stále více do útrob zámku, procházíme bývalou závodní jídelnou, kde je vidět ještě stále i výdejní okénko a po schodišti vstupujeme do prvního patra. Na stropě, kterého vlastně kus chybí, takže na traverze visí lucerna, se značně podepsal špatný stav střechy. Některé trámy napadla houba a část stropů se propadla. „Proto je pro nás letos prioritou pořídit novou střechu. Naštěstí je velká část zachovalá a poškozený je jen zlomek trámů,“ říká na schodišti náš průvodce a již před námi otevírá původní kapli 
v prvním patře. Místnost je dost zachovalá, až na plíseň signalizující vlhkost v jednom rohu.

„Byl zde zřízený bar, dokonce jsme našli ceník z té doby. My bychom kapli rádi obnovili,“ zmínil majitel.

A už nám nadšeně ukazuje propojené místnosti, které obývala hraběcí rodina a také necitelné stavební zásahy za éry státních statků, které nechaly některé dveře zazdít. „Hlavně v bytě, který obýval pan baron, za doby státních statků užívala mírně nepřizpůsobivá rodina a chovala zde kozu. Takže se zde propadla podlaha,“ konstatuje náš průvodce.

Pokračujeme v prohlídce a vstupujeme do rytířského sálu. Je to hodně zachovalá prostorná místnost. Odtud se dá vstoupit na balkon. „Je z něj nádherný výhled. Vloni když jsem tu pracovně týden pobýval, tak bylo něco úžasného si ráno sednout na balkon s kávou. A turisté se zastavovali v překvapení, že se na zámku už skutečně něco děje,“ naznačil Jan Mužák.

Rozhodně se netají tím, že investice na rekonstrukci zámku budou obrovské. „Je to poměrně veliký objekt, který bude mít i vysoké mandatorní náklady na provoz a je potřeba, aby se finančně zajistil. Takže máme i plány na jeho využití, byť jsou ještě hodně v oblacích. Dole by mělo být infocentrum a nějaké muzeum s výstavou o okolí a o zaniklých obcích. Potom 
i prostor, kde by se střídaly výstavy uměleckých děl. 
A také nějaká možnost občerstvení. Vzniknout by zde mělo i edukační kulturní centrum s nějakou ubytovací kapacitou,“ přibližuje záměry Jan Mužák a dodává, že finálním plánem je v nevyužitých půdních prostorách vybudovat bydlení pro majitele.

Vrací se k zajímavé historii zámku a k poněkud pohnutému osudu rodu Sternbachů, kteří ho obývali do roku 1945. „Po anektování pohraničí 3. říší zde bylo silně německé zázemí a baron se přihlásil k německému občanství, aby nebyl odsunutý. Byť celá jejich rodina hovořila česky a navštěvovali i české školy. Po roce 1945 na ně dosáhly Benešovy dekrety a stát argumentoval tím, že se přihlásili k němčině. I když děti tehdy ještě ani nebyly plnoleté. Nakonec musela rodina v roce 1948 sídlo opustit,“ poodhaluje historii.

Následovalo hospodaření státních statků. Ve dvoře 40 let sídlila i strojní traktorová stanice a v těsném sousedství zámku vyrostla odchovna prasat. „Bohužel, na místě, kde byl původně nádherný zámecký park se vzácnými dřevinami. Prasečák měl stát původně dál, ale stromy se tehdy líbily nějakému vlivnému činovníkovi partaje, stavba se posunula, park se zlikvidoval a dřeviny ozdobily jeho sídlo,“ naznačil.

Dva dny a devět tun

Po převzetí památky vloni 
v létě začali s vyklízením 
a prvními záchrannými úpravami. „Jenom v místech, kde byly propadlé stropy, jsme s kamarádem za dva dny vyvezli devět tun materiálu, a to nepočítám zachráněné stavební prvky. Pak jsme se pustili do úprav přízemí. Patro je zatím relativně zachovalé 
a dokud se neopraví střecha, tak zde nejde nic moc dělat. Za éry socialismu zde vznikla řada nepochopitelných a necitelných úprav, ale paradoxně alespoň se tak podařilo částečně stavbu uchovat, aby nepodlehla totální zkáze.

historie zámku Dobrohoř:

Zámek je součástí hospodářského komplexu s názvem dvůr Dobrohoř. Patřil baronům Sternbachům a na jeho průčelním štítu se zachoval jejich erb. Zámek, který je ve značně zchátralém stavu,  v současné době noví majitelé otec a syn Mužákovi opravují.
- ves Dobrohoř (zvaná dříve Ebergeř) je poprvé připomínána jako příslušenství hradu Landštejna roku 1487, součástí landštejnského panství a později fideikomisního statku byla Dobrohoř až do moderní doby
- minimálně od 18. století zde existoval poplužní dvůr spravovaný po opuštění hradu ze Starého Města pod Landštejnem
- na přelomu 18. a 19. století jej vlastnili hrabata Herbersteinové a po smrti posledního člena rodu hraběte Josefa roku 1816 dědil Otto Herberstein-Moltke z vedlejší větve rodu
- jeho dědictví však bylo napadeno a po dlouhých soudních sporech získal roku 1846 landštejnské panství Ferdinand von Wenzel, svobodný pán von Sternbach zu Stock und Luttach. Jeho potomci zde byli do roku 1945
- po definitivním ukončení sporů nechal roku 1847 Ferdinand Sternbach přestavět pivovar, který byl součástí poplužního dvora, na jednoduchý klasicistní zámek
- po konfiskaci panství roku 1945 sloužil poplužní dvůr i zámek potřebám novobystřického státního statku, minimálně od konce 80. let 20. století však nebyly budovy udržovány, což se odrazilo na jejich špatném stavu.

http://zamekdobrohor-cz.webnode.cz/

Autor: Lenka Novotná

8.4.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační snímek.

Hradecké házenkářky vyhrály derby v Písku

Ilustrační foto

Ženu našli v zemědělském družstvu bez známek života

Adventní tipy v jižních Čechách

Jižní Čechy – Kam se můžete vydat v adventním čase za zábavou.

Nejstarší Třeboňák má dlouhověkost v rodině

Třeboň – Obdivuhodné životní jubileum oslavil Eduard Lukeš z Třeboně. Narodil se před sto lety.

V trojkách vytvořili rekord, s Opavou však padli

Jindřichův Hradec – Stále nulu na kontě výher mají basketbalisté jindřichohradeckého Fio basketu poté, co doma podlehli o deset bodů Opavě (86:96), která tabulku Kooperativa NBL vede.

Očekávané události týdne na jihu Čech

Jižní Čechy – S novým ředitelem kaplické střední školy i s jeho koncepcí se veřejnost může seznámit v pondělí od 16 h v kaplickém kině.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT