S touto novinkou přišla ministryně školství Kateřina Valachová v úvodu letošního školního roku. Jejím cílem je srovnat rozdíly mezi malými a velkými školami. Není se proto čemu divit, že tento krok vítají především venkovské školy, které fungují jako malotřídky.

„Určitě by se to v malotřídkách hodilo a pomohlo by to," míní ředitelka Základní školy a Mateřské školy Lužnice Iva Filsaková. Jak vysvětlila, v její škole letos poprvé otevřeli pátý ročník. „Máme proto nadlimitní počet učitelů, dělíme se na všechny ročníky a zřizovatel nám na platy učitelů musí doplácet," objasnila ředitelka.

Naopak podle ředitele 5. základní školy v Jindřichově Hradci, která je jednou z největších základních škol na Jindřichohradecku, Pavla Štefla je změna ve financování škol nesmysl. „Bylo by jistě nutné to nějak upřesnit. Takhle bychom teoreticky mohli třeba rozdělit výuku českého jazyka na poloviny, tím pádem přibude i učitel. Komu by se nelíbilo, kdyby byly třídy poloviční, když teď máme v každé kolem třiceti žáků," poznamenal.

Právě tuto možnost zmínila i ředitelka malotřídky v Plavsku Iveta Marušáková. „My bychom takovéhle financování uvítali, ale povede to k tomu, že na velkých školách, kde mají ve třídách po třiceti dětech, je budou rozdělovat. Teď jsou tlačení k tomu, aby měl učitel ve třídě maximum dětí, ale pokud by se to změnilo, byli sami proti sobě, kdyby třídy nerozdělili," míní ředitelka, podle níž bude záležet především na tom, jestli se na tuto variantu rozdělování prostředků podaří ministerstvu školství sehnat dostatek financí.

Podle Pavla Štefla je stávající systém, kdy jsou školy financovány podle počtu žáků, víceméně spravedlivý. „Je to celkem objektivní, započítávají se jiné hodnoty pro děti z malotřídek, aby se i tyto školy udržely, což je i z mého pohledu důležité. A velké školy jako je ta naše jsou na tom dobře," podotkl.

Také Iveta Marušáková připouští, že v zákoně je na malotřídky pamatováno. „Ta problematika je v tom, že dětí je u nás málo a zdá se, že malotřídky mají často až moc učitelů, ale není tomu tak. Abychom dokázali zabezpečit výuku v pěti ročnících, potřebujeme víc učitelů," vysvětluje. Právě například v Plavsku do školy chodí 26 dětí, o jejichž výuku se starají tři pedagogové, dva z nich jen na částečný úvazek.

Například v Českém Rudolci školu navštěvuje 73 žáků, které vyučuje 11 kantorů. „Ne všichni mají plný úvazek. My bychom tento nápad také přivítali. Máme velmi málo dětí a přibližně až jednu třetinu nám na platy učitelů přispívá zřizovatel," uvedla rudolecká ředitelka Vlasta Dušejovská.

Bez finanční podpory obce by podle jejích slov zřejmě škola nemohla v současném rozsahu fungovat. Již v minulosti se totiž uvažovalo o tom, zda se v Českém Rudolci zachová všech devět tříd. „I inspekce, která u nás byla, podporu zřizovatele vyzdvihla," zmínila s tím, že právě nový způsob financování škol by jim mohl výrazně pomoci.

Jak ale poznamenal Pavel Štefl, stávající systém bude jistě ještě nějakou dobu fungovat dál. „Ministři školství vždy přichází s různými vizemi, ale než se něco začne dít, oni odejdou."

Petra Lejtnarová