Kliknutím zvětšíteLuděk Němec z Dolního Třebonína nyní studuje historii na Vídeňské univerzitě. Právě historie je jeho zálibou už od dětství.
Obec Krásná Hora nebyla nikdy významným místem Šumavy, šlo o prostou a chudou šumavskou ves. Neudály se zde památné historické události, historii tu většinou psali němečtí sedláci a chalupníci, kteří zde 350 let žili. Život a práce lidí byly po druhé světové válce ukončeny, obyvatelstvo vysídleno. Na čtyři desetiletí se po tomto území pohybovali pouze vojáci, všechny domy zmizely. Obec zmizela i z povědomí Čechů a jediné, co ji připomíná, je místní název napsaný na mapě. Luděk Němec toto místo ve své prvotině oživil, chtěl připomenout všechny domy a rodiny, které po druhé světové válce musely odejít.
Poprvé ve třech
Jeho výpravná publikace vyšla díky podpoře Jihočeského kraje a obce Stožec v roce 2015 a zaujala jak laickou, tak odbornou veřejnost. Celá řada lidí byla ráda, že se o historii místa mohla něco dozvědět. Zpětné vazby byly velmi pozitivní a přestože je kniha napsaná česky, mnoho exemplářů se dostalo do Německa k potomkům obyvatel Krásné Hory.
Zájem o Šumavu, oblast pod Třístoličníkem okolo Stožce, propukl u Luďka díky rodičům už v dětství. Místo, kde se nacházela Krásná Hora, navštívil poprvé ve třech letech. „Historie mne začala zajímat už na zakládce a můj vztah k ní se vyvíjel. V určitém momentu začal převažovat zájem o regionální historii a s ní spojené česko-německé soužití. Toto téma je s jižními Čechami úzce spjaté, i když v minulosti došlo k pokusu jej vymazat z naší kolektivní nebo historické paměti. Nyní už žijemev době, kdy si to můžeme připomínat a toho se snažím využít,“ říká Luděk Němec.
Další kniha v létě
Podle něj je právě z oblasti Šumavy celá řada příběhů, které jsou badatelskou činností nedotčené. Šumava není jen přírodní oblast nebo park, ale v minulosti byla kulturní krajinou, kde obyvatelé v naprosté většině mluvili německy, což se jim po druhé světové válce stalo osudným. Po nich a jejich domovech tam nezbylo mnoho, ale stopy jsou pořád patrné. A také je lze nalézt v Luďkovo druhé knize.
„Krásná Hora byla součástí obce České Žleby a pro mne proto bylo logickým krokem se právě jim v další publikaci věnovat. A když se všechno povede, další kniha o Českých Žlebech vyjde v létě, plánován je i německý překlad,“ říká. I když se kniha zabývá místem regionálního významu, téma a Luďkovo zpracování má mimoregionální přesah a význam.
České Žleby byly v minulosti srdcem oblasti, která je Luďkovi velmi blízká. Pravidelně tam se vydává od útlého dětství jako turista, rodinnou vazbu k této oblasti nemá. Upoutal jej duch místa a zůstal mu věrný, vrací se tam dodnes a doufá, že tomu bude tak i do budoucna.
Pohnuté příběhy
Dlouholeté zapálení pro historii se skloubilo s hlubším zájmem zaměřeným na oblast Stožecka, což se v jeho druhé knize promítá. I když jsou dnes České Žleby skromnou osadou, v minulosti byly rozsáhlou farní obcí. Připomenout zašlou slávu této oblasti je právě jeden z důvodů, proč Luděk začal knihu psát. „Chci přivést čtenáře k zamyšlení nad tím, jakým procesem a vývojem obec prošla a jaký byl příběh jejích obyvatel. Ta historie je vlastně společná celé Šumavě nebo českému pohraničí a je velmi pohnutá,“ vysvětluje. Ve své nové publikaci, jejíž rukopis vznikal zhruba pět let, se věnuje nejen místu, ale i lidem. „Myslím, že v rámci pochopení česko-německé problematiky je dobré ukázat příběhy jednotlivých lidí a způsob, jakým si s nimi velké dějiny pohrály,“ dodává.
Jedenadvacetiletý Luděk Němec už rok studuje historii na vídeňské univerzitě on-line a ačkoli není možné se potkávat a diskutovat, hodnotí tuto formu studia velmi kladně. „Profesoři a profesorky se hodně snaží, aby byla výuka kvalitní a já jsem s ní spokojen,“ říká Luděk. Stejně tak se nemůže toulat po oblíbené Šumavě. Doufejme, že se brzy vše vrátí do starých kolejích a bude moci díky svým turistickým výpravám sbírat námět na další knihu, který už má v hlavě a bude se týkat oblasti jihovýchodní Šumavy.
9
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
