Do srdce elektrárny sochař umístil anděla

Jedná se o optický klam s využitím fotoplachty z předešlé expozice. „Řekl jsem: nechte mi to tady. Využijeme tu atmosféru,“ vzpomíná Petr Fidrich na svůj nápad nad největší instalací výstavy. Anděla i další sochy a obrazy si na komorní výstavě můžete prohlédnout po celý únor.

Hlavní myšlenkou mezi sochami z různých materiálů uspořádanými tak, aby spolu komunikovaly, je prý konfrontace světa techniky se světem umění. Téma atomové energie Petra Fidricha provází dlouho. „Chtěl jsem nejdřív pověsit Atomového anděla mezi chladicí věže, ale musel by mít tak 40 nebo 50 metrů. To z bezpečnostního hlediska nejde, jak jsem byl upozorněn,“ vypráví.

Zajímá se také o zákonitosti vesmíru a snaží se je pochopit skrze umění. „Je to pro mě taková arteterapie. Nastal velký třesk, vznikli jsme z ničeho. To je ta energie. Začínáme chápat jenom to, co už dávno funguje, co už tu dávno létá ve vesmíru,“ uvažuje nahlas sochař, který ozdobil řadu míst na jihu Čech, převážně Český Krumlov.

Petr Fidrich žije střídavě v Salcburku a v Boršově nad Vltavou, kde má svůj ateliér a kde stále tvoří. „Dělám, kdy můžu. A čas mám do konce života,“ říká. Občas má tolik práce, že zapomene, na čem začal pracovat, a musí se k tomu vrátit až po čase. „Říkám tomu tvarová banka. Beru si odtud tvary a skládám je dohromady,“ přibližuje své tvoření.

Své sochy má v depozitu na nezvyklém místě. Mezi nebožtíky. Prostor bývalé zvonice na hřbitově mu poskytl starosta Boršova nad Vltavou.