To, že se do další padesátky chystají s velkými plány, naznačuje téma oslav, kterým je projekt transformace sociálních služeb. Domov Pístina je jediným jihočeským poskytovatelem sociálních služeb, který touto velkou změnou projde.

„Všechno začalo v roce 1962 v zámku ve Stráži nad Nežárkou, kde byl tehdy vybudován ústav pro lidi s postižením a pečovaly o ně řádové sestry. Po restitucích se zařízení ze zámku přestěhovalo do nedaleké vesnice Pístina, kde jsme dosud. V současné době žije v domově 60 klientek ve věku 30 až 66 let, které podporuje 48 zaměstnanců," říká na úvod vedoucí Domova Pístina Aleš Adamec.

Ústav ve své historii obdržel různá uznání za nejlépe vyhodnocené zařízení v péči o mládež s mentálním postižením. Nutno ale podotknout, že tehdy se kvalita sociálních služeb posuzovala podle jiných měřítek než dnes. Pravdou je, že v minulosti se často musel život lidí se zdravotním postižením přizpůsobovat možnostem objektu a přáním jiných lidí. Dnes se již naštěstí postupuje obráceně a myslí se nejprve na potřeby těchto lidí. I přesto ale domov naráží na limity, které neumožňují stoprocentně respektovat individuální přání a potřeby jeho obyvatel.

„Představte si typický obrázek: šedesát žen od 30 do 66 let v jednom domě, v malé obci bez jakýchkoliv návazných služeb v místě, s různou mírou nutné asistence, kterou kvůli svému postižení potřebují," naznačuje Adamec. Tyto ženy tvoří celou jednu třetinu stálých obyvatel této obce, přestože ve skutečnosti obývají jen jedno číslo popisné. Nebydlí zde s žádnými muži. Některé se střídají o jednu koupelnu a toaletu s dalšími 20 ženami.

Další z nich denně dojíždí do více než 40 kilometrů vzdálené Žirovnice, kde mají stálé zaměstnání. Cestování autem se jim kvůli chybějícím spojům hromadné dopravy velmi prodraží. Jiné ženy práci nemají, protože v místě prostě není nebo jim není možné při práci poskytnout potřebnou asistenci. Pokud chtějí jet nakupovat, za zábavou nebo prostě jen mezi jiné lidi, pak jsou odkázány na asistenci zaměstnanců, volné auto a řidiče. Mohou jít i pěšky, ale všechno je tu daleko – třeba do většího města je to 15 kilometrů. Potřeby jedince se logicky kvůli zjednodušení přizpůsobují požadavkům kolektivu.

„Právě transformace sociálních služeb je pro nás a zejména pro klientky naší služby možnou cestou, jak z popsaných limitů vykročit. Vybudování domácností, kde počet obyvatel umožňuje dostatek soukromí, zapojení do běžné společnosti, možnost rozhodovat daleko více  o svém životě, to vše jsou věci, které transformace přinese lidem s postižením," pokračuje Aleš Adamec.

„Jsme si vědomi, že před celou společností stojí velký úkol přijmout lidi s postižením mezi sebe. A také proto jsme se rozhodli oslavy padesátiletého výročí věnovat právě transformaci a jejímu představení," doplnil Aleš Adamec.

Veřejnost se tak v několika městech může setkat s putovní výstavou a dalšími doprovodnými akcemi. Jednou z nich je i virtuální fotografická výstava. Ta vychází obsahem z probíhající putovní výstavy, jen ji v podstatě rozšiřuje tak, aby byla dostupná širší veřejnosti. Najdete ji na webu www.vystava.domovpistina.cz.