Kliknutím zvětšíteUž 65 let od svatby oslaví 1. září manželé Hedvika a Stanislav Michnerovi z Českých Budějovic. Oba jsou z Moravy a poprvé se viděli na železniční stanici Sokolnice. Dodnes si to přesně pamatují.
"Můj manžel byl důstojník, byl zrovna vyřazený ze školy, měl náhodou dovolenou a jel do Brna," vzpomíná paní Hedvika a připojuje, že sama jela do práce. Ona, za svobodna Jurásková, pochází z Otnice, manžel z vesnice Chrlice. Potkali se u vlaku na stanici společné pro obě vesnice, nastoupili. "Manžel mě oslovil," říká Hedvika Michnerová a dodává, že druhý den rukoval Stanislav Michner na Slovensko, kde sloužil na letišti Tri duby u Zvolenu. Jí bylo tehdy 16 let, pan Stanislav byl o čtyři roky starší. "Zamilovali jsme se přes dopisy," říká s úsměvem Stanislav Michner.
Psali si dva roky, on občas bez dovolení opustil posádku. Přijel v sobotu v noci, odjížděl v neděli dopoledne. Někdy to nevyšlo a přišlo se na to, pak si vojenský pilot odseděl tři dny.
A co dvojici navzájem zaujalo? "Chování. Byl pozorný, galantní, jiný než kluci z vesnice," popisuje Hedvika Michnerová. A co ocenil muž? "Slušné vystupování, pěkný vzhled, společenské chování," vypočítává Stanislav Michner. "Dobře vaří, ráda tancovala, já moc ne, hlavně nebyla přelétavá," připojuje Stanislav Michner další charakteristiku. A reakce paní Hedviky ukazuje, jak vstřícný je vzájemně dlouholetý vztah. "On se obětoval, naučil se tancovat a byl ochoten se mnou chodit na plesy," zdůrazňuje Hedvika Michnerová.
Když mělo být nastávající manželce 18, řekli si mladí lidé, že se vezmou. Pak už by měl letec nárok na tři dny opušťáku jednou za tři týdny.
V srpnu 1956 bylo paní Hedvice 18 a hned se začaly vyřizovat doklady pro sňatek. Datum stanovil manžel na 1. září. Poprvé k tomu datu ztratil svobodu, když šel do školy, podruhé, když rukoval a potřetí se tak mělo stát vstupem do svazku manželského. Musel ale doložit, že manželka "není imperialista". "Musel mít povolení, že jsem solidní partie," líčí dnes už pobaveně tehdejší zvláštnosti doby paní Hedvika. Byla ale dělnice, takže s povolením sňatku nebyl problém.
Dva roky ještě žili vzdáleni stovky kilometrů. Od roku 1958 teprve společně na svobodárně, v tom roce se narodila dcera. A když čekali syna, v roce 1961, tak teprve dostali byt v Brně. Odtud se v roce 1964 přestěhovali do Českých Budějovic. Kde dál sloužil Stanislav Michner jako vojenský pilot, celkem to byla služba dlouhá 33 let a dodnes letectvím žije.
A co nejčastěji voní v kuchyni. Jak to je, když manžel chválí kuchařku? "Jí všechno, není vybíravý," oceňuje zase manžela Hedvika Michnerová a dodává, že na stole si oba moc nepotrpí na sladké, spíše jako zákusek. Na talíři může být různé jídlo, ale mělo by alespoň trochu "vonět" masem.
Oba si stále, i přes věk, udržují dobrou náladu. "Cítíme se jako kosmonauti," říká Stanislav Michner. A Hedvika Michnerová dodává, že i když byly chvilky, kdy nebyli zadobře, řešili vše hned. "My jsme si nepotrpěli na tichou domácnost. Mlčet jsme vydrželi chvíli, nejvýš přes den. Razila jsem heslo, vyříkat si to," zdůrazňuje Hedvika Michnerová s tím, že měli i každodenní zvyk, který se snaží dodržovat i dnes. "Každý den jsme si dali polibek. Ráno manžel mě, večer já jemu. Kdyby se stalo, že bychom se neprobudili, aby se nestalo, že bychom se spolu hezky nerozloučili," říká Hedvika Michnerová i s odkazem na manželovo riskantní povolání.
Dvojice, která společně jde životem již 65 let, má syna a dceru, čtyři vnoučata a pět pravnoučat.
9
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
