Jednota Československé obce legionářské Jindřichův Hradec předložila návrh na udělení státního vyznamenání, konkrétně vyznamenání Řádu Bílého lva I. stupně, kapitánu in memoriam Františku Peltánovi. Radní města po projednání schválili zaslání tohoto návrhu kanceláři prezidenta republiky.

Starosta Michal Kozár doplnil: „Považujeme tuto iniciativu pro jindřichohradeckého rodáka jako přínosnou, rádi jsme vyhověli a uvidíme, jak se bude situace vyvíjet.“

Životní příběh Františka Peltána představila Jednota Československé obce legionářské Jindřichův Hradec následovně:

František Peltán se narodil 1. dubna 1913 v Jindřichově Hradci. Byl nejmladším ze tří synů manželů Antonína a Marie Peltánových. Absolvoval obecnou školu a poté měšťanskou školu v Jindřichově Hradci, kterou zakončil v roce 1927. Po ukončení základního vzdělání se vyučil čalouníkem a dekoratérem. V roce 1933 byl odveden a v témže roce nastoupil vojenskou základní službu u leteckého pluku č. 6 v Praze – Kbelích. Po ukončení vojenské základní služby zůstal v armádě jako délesloužící poddůstojník v hodnosti četaře. V průběhu vojenské služby, do obsazení zbytku republiky nacistickými okupanty a vzniku Protektorátu Čechy a Morava, sloužil jako velitel radiotelegrafních stanic u různých útvarů Československé armády

Brzy po okupaci se zapojil do odbojové činnosti a stal se záložním radistou Spojovací skupiny vojenské odbojové organizace Obrana národa. Vzhledem ke svému dobře zakonspirovanému krycímu zaměstnání pomocného úředníka v Ústavu pro choromyslné v pražských Kateřinkách, poskytoval technickou pomoc prvosledovým radistům Spojovací skupiny, podílel se na přemisťování radiostanic SPARTA I a předávání šifrovaných zpráv. Na jaře 1941 přijal nabídku podplukovníka Josefa Balabána a od 21. března 1941 začal vysílat do Londýna s radiostanicí SPARTA II, pracující pro odbojovou skupinu „Tří králů“.

Jindřichohradecká připomínka Dne vítězství 8. května.
OBRAZEM: Hradec si připomněl Den vítězství u památníků

13. května 1941 byl ve svém pražském bytě v ulici Pod Terebkou, společně se svými spolubojovníky, během vysílání přepaden gestapem. V následující přestřelce byl těžce zraněn a zatčen Josef Mašín. Václav Morávek a František Peltán unikli, ale již 28. června 1941 byla Peltánova nová vysílačka SPARTA II opět zaměřena v pražských Nuslích. František Peltán tentokrát unikl v přestrojení za železničáře. V říjnu téhož roku unikl gestapu poté, co přišel do bytu své ubytovatelky Magdy Rezkové, aniž by věděl, že byt je prozrazen. Po úniku se ukrýval na Křivoklátsku, ve východních Čechách a na Plzeňsku. Odtud se přemístil do Cerhovic na Berounsku, kde našel útočiště u bývalého starosty obce a majitele místního pivovaru Čeňka Šillingera. Zde obnovil spojení domácího odboje s Londýnem, avšak již 30. června 1942 byl v cerhovickém pivovaru obklíčen gestapem. Z obklíčení se mu podařilo prostřílet a skrýval se opět v Plzni, odkud ho členové plzeňské odbojové organizace ÚVOD přepravili v pivním sudu do Prahy.

František Peltán.
V Hradci bude oceněn hrdina II. světové války

Dne 11. července 1942 ve večerních hodinách odešel společně s dalším odbojářem Rudolfem Marešem na konspirační schůzku do Kinského sadů. Zde však již čekalo gestapo. V následující přestřelce utrpěl František Peltán průstřel hlavy a Rudolf Mareš průstřel břicha. Oba byli převezeni do SS lazaretu v Praze – Podolí, kde František Peltán 20. července 1942 na následky utrpěného zranění zemřel. Po osvobození byl Františku Peltánovi udělen Československý válečný kříž 1939 in memoriam a pak jeho jméno na dlouhá léta upadlo v zapomnění.

V roce 2013 po více než tříletém úsilí jindřichohradecké jednoty ČsOL, města Jindřichův Hradec a Společnosti Václava Morávka Kolín byl četař František Peltán, s platností od 1. dubna 2013 za své zásluhy v boji za národní osvobození, jmenován ministrem obrany ČR do hodnosti kapitána in memoriam a 6. dubna 2013 byla na jeho rodném domě odhalena nová pamětní deska.