Na tři desítky hasičů se tak v sobotu sjely na pískovnu u Halámek.„Akce ve složení, jaké tady je, se v naší historii koná poprvé," uvedl za suchdolské hasiče zástupce velitele jednotky Ondřej Vajo, který kurz domlouval. „Školení mají na starosti vodní záchranáři z Lipenské přehrady, kteří podobné kurzy pořádají i pro pro profesionální záchranné složky. My jsme si je pozvali úplně poprvé," potvrdil velitel jednotky hasičů ze Suchdola Václav Hojek.

Poloprofesionální sbor suchodlských hasičů právě na pískovně v Halámkách letos zasahovala již několikrát. „Byli jsme sem voláni třikrát. Jeden případ sice nebyl tak vážný, ale další dva poškození si poranili páteř a musela zasahovat letecká záchranka," řekl Ondřej Vajo s tím, že i tento fakt byl jedním z důvodů, proč se rozhodli celé cvičení zorganizovat. „Tohle je velice oblíbené místo na koupání, takže tady ty zásahy budou stále. Lidé tu bohužel pořád skáčou z těch velkých kop a následně občas dochází k poranění," dodal.

Hasiči ze Suchdola opět zahájili spolupráci s kolegy z Českých Velenic. „Letos tohle cvičení připadlo na nás, příští rok by ho měli organizovat veleničtí," potvrdil znovu dobře fungující spolupráci Vajo.

Výcvik a odborný výklad zajišťovali členové Vodní záchranné služby Českého červeného kříže z Českého Krumlova, jejichž hlavním polem působnosti je Lipenská přehrada. „Pokud je to ale potřeba, zasahujeme prakticky po celém území republiky, hlavně když se jedná o nějaké krizové situace jako byly třeba povodně," vysvětlil koordinátor vodních záchranářů IZS pro Jihočeský kraj Milan Bukáček, který na pískovně v Halámkách kurz vedl. „Profesionály jsme kontaktovali hlavně proto, že přeci jenom jsou nějaké věci, které je potřeba natrénovat a zdokonalit, které nám třeba nemusely být úplně jasné," upřesnil další důvody uspořádání kurzu Ondřej Vajo. „Člověk takhle může zjistit, že ač si myslel, že postupuje správně, tak to třeba tak dobře nebylo. Ukazují nám i to, jak si můžeme ulehčit, protože vyjíždíme v omezeném počtu lidí. Doufám, že to každému přinese něco pozitivního."

Na čtyřech stanovištích se hasiči školili v záchraně tonoucího. Dva instruktoři prováděli trénink na suchu, další dvě skupiny se pouštěli na člunech na vodní hladinu pískovny. Suchá varianta tréninku spočívala v ukázkách a nácviku techniky používání záchranného házecího pytlíku, který se používá k přitáhnutí tonoucího ke člunu. Instruktor také ukazoval různé typy záchranných pomůcek, ale i možnosti, co použít v případě, že házecí pytlík není k dispozici. Na druhém suchém stanovišti si hasiči zkoušeli varianty správného uchopení tonoucího a jeho vynesení na břeh.

Výcvik, který se odehrával přímo ve vodách halámecké pískovny, měl také dvě varianty. Jedna skupina se učila správně manévrovat se záchranným člunem, který patří suchdolským hasičům. „Pořídili jsme ho hlavně kvůli předchozím případům utonutí nebo tonutí tady na Halámkách, jen ještě uvažujeme do budoucna ho vybavit motorem," objasnil Vajo. Podle Milana Bukáčka je ale velice dobře, že místní hasiči tento člun, byť nemotorizovaný, mají. Druhá skupina pak na motorovém člunu vyjížděla k figurantovi a nacvičovala správný postup při jeho vytažení do člunu. Samotnému cvičení v terénu předcházelo dvouhodinové školení v oblasti teorie.

Vzhledem k tomu, že se v případě všech sborů nejedná o profesionály, většina z nich se kurzu účastnila ve svém volném čase. „Je dobře, že se tyhle kurzy pořádají. Tady je vidět, že ti kluci se něco chtějí naučit, že je to baví a i si to užívají. Měli by si z nich vzít příklad i v dalších městech," nadnesl Milan Bukáček. Vrcholem cvičení byl zásah v kompletním těžkém obleku, kdy si pouze s vestou musel doplavat pro tonoucího a dostat ho bezpečně na břeh. „Častěji ale jezdíme k autonehodám. Loni jsme měli 100 výjezdů, letos zatím asi 70, takže nácvik vyprošťování z aut se na rozdíl od tohohle vodního dělá tak dvakrát do měsíce, další plánujeme na 17. listopadu," řekl na závěr Ondřej Vajo.

Petra Jouzová