Ale úlovek hřibů chalupáře Luďka Urbana z Jindřichova Hradce, který chalupaří ve Starém Městě pod Landštejnem, svědčí o tom, že už rostou. Sice to nejsou žně, ale na zpestření jídelníčku to bohatě stačí.
Právě Novobystřicko a Novohradsko, kde před několika dny spadlo kolem 40 milimetrů srážek, by podle mykologa Jihočeského muzea Miroslava Berana mohly být oblasti pro růst hub příhodné.

„Houby rostou asi deset dní po takzvaném rozhodujícím dešti, a to už by mohl být třeba ten na Novobystřicku. Obecně je známo, že déšť přispívá k tomu, aby houby rostly, i když v polovině června určitě nejde počítat s hlavní vlnou. Letos to vypadá na medardovské léto, jako třeba v roce 2000, kdy byly v polovině července doslova houbařské žně," vysvětluje mykolog Beran.

Sám se zabývá především vědeckým sběrem hub a jejich rozmanitost na třeboňských pískovnách je nyní pro mykology zajímavá.

„Již jsem se ale setkal já a nebo mi přinesli členové mykologického klubu s holubinkou namodralou, muchomůrkou šedivou, která není moc chutná, ale mohla by se již objevovat i růžovka, ve velkém teď v trávě roste špička obecná. A začínají i hřibovité houby, viděl jsem babku, už i v nadmořské výšce 800 metrů rostou kozáci, na Šumavě už jsme slyšel o hřibu kováři," doplnil Miroslav Beran.

Jeho slova o tom, že rostou, potvrzuje i houbař Jan z Kardašovy Řečice, který o víkendu našel v lese nedaleko chalupy hřiby kováře.