Jak ČHMÚ uvedl, mapa vyjadřuje vhodnost vláhových podmínek pro růst hub. „Základem výpočtu je informace o nasycení půdy srážkami v předchozích třiceti dnech v kombinaci s průměrnými teplotami posledních sedmi dní,“ upřesnili pracovníci ústavu.

Jak mapa vzniká?

Zásadním kritériem pro tvorbu mapy je hodnota API30 (index předchozích srážek), což je veličina posuzující nasycenost půdy, založená na sumaci denních úhrnů srážek za sledované období (30 dní) s klesající vahou směrem do minulosti (čím vyšší hodnota, tím vyšší nasycení půdy vodou a tedy „potenciál růstu hub“). Hodnota API30 je korigována koeficientem vycházejícím z průměrné teploty v posledních sedmi dnech, jelikož v nejteplejších měsících je potenciál výparu spadlých srážek výrazně vyšší. Stejný úhrn srážek je proto méně “efektivní” pro růst hub například v září než v červnu. Výsledek modelu je dále korigován sezónním koeficientem, který vyjadřuje rozdíly v početnosti mykorhizních hub během kalendářního roku. (Zdroj: ČHMÚ)

Ústav dodává, že obecně platí, že houby začínají nejvíce růst po vydatných deštích (cca 10 dní po nich) a následném teplém (nikoli však horkém) počasí, nejvíce v rozmezí července a září.

Konkrétně na Jindřichohradecku je nyní šance na nález hub lepší v západní polovině okresu, tedy zhruba od Nové Bystřice dál směrem na Slavonicko a Dačicko. Také v sousedních okresech Vysočiny a jižní Moravy jsou šance houbařů na úspěch vyšší než třeba v okolí Jindřichova Hradce nebo na Třeboňsku.

Mapa pravděpodobnosti růstu mykorhizních (zejména hřibovitých) hub ke dni 27. května.Mapa pravděpodobnosti růstu mykorhizních (zejména hřibovitých) hub ke dni 27. května.Zdroj: ČHMÚ

Mapu ČHMÚ můžete průběžně sledovat zde: https://info.chmi.cz/bio/mapy.php?type=houby