Herečka Adéla Volfová.Před 171 lety se v rodině hradeckého barvíře a ochotnického herce narodila Adéla Volfová. Z pódia jindřichohradecké Střelnice, kde jako začínající herečka poprvé vystoupila už ve svých čtrnácti letech, ji osud zavál až do Národního divadla v Praze. Tam přešla roku 1877 jako členka souboru Prozatímního divadla. Kvůli neshodám s vedením divadla angažmá opustila v roce 1899. Dala tehdy téměř zcela vale i herectví - dále se věnovala už jenom vedení ochotnického spolku v pražském klášteře sv. Anny.

O její hrob na Olšanských hřbitovech se v současné době formou adopce stará Spolek přátel starého Jindřichova Hradce. „Spolek se Správou pražských hřbitovů uzavřel v únoru letošního roku smlouvu o adopci zdevastovaného hrobu této hradecké rodačky, a to na dobu deseti let. Současně zajistil první etapu nejnutnější opravy základů pomníku, soklu a náhrobní desky,“ vysvětluje Jiří Langer, předseda spolku.

Čtěte také: Pamětní deska bude připomínat legionáře

Náklady na rekonstrukci hrobu Adély Volfové, včetně obnovy písma a čištění, napůl uhradí spolek a napůl příspěvek z nadačního fondu rozvoje města Jindřichův Hradec.

„Předpokládá se, že veškeré práce, spojené s péčí o toto hrobové zařízení budou dokončeny v průběhu tohoto roku a bude tak důstojně zachována památka na tuto významnou osobnost úzce spjatou s naším městem,“ doplňuje Jiří Langer.

Zmíněná pamětní deska, další vzpomínka na Adélu Volfovou, by se v letošním roce měla objevit na nynějším domě výchovného ústavu v hradecké Gymnazijní ulici.

Čtěte také: Zakladatele lázní připomíná pamětní deska

Bývalý starosta a právník Eduard Lederer.„Druhá pamětní deska, kterou město pro letošní rok plánuje vyrobit, bude umístěna nedaleko odtud, konkrétně v Pražské ulici. Bude patřit bývalému hradeckému starostovi Eduardu Ledererovi,“ uvedla mluvčí radnice Karolína Průšová. Na pořízení pamětních desek si radnice letos vyhradila sto tisíc korun z rozpočtu.

Vilu s adresou Pražská 100, dnes památkově chráněnou stavbu, si Lederer nechal vystavět roku 1904 od Otakara Novotného, žáka známého architekta Jana Kotěry. Právník Eduard Lederer, známý také pod pseudonymem Leda, byl spisovatelem, dramatikem a básníkem. Patřil k představitelům českožidovského hnutí a usiloval o splynutí Židů se společností v Česku.

Právě tato činnost - v kombinaci s Ledererovým původem – vedla k tomu, že byl doktor práv od července 1942 vězněný v Terezíně. Tam také roku 1944 zemřel.