Nyní tento dopis doputoval až  k jindřichohradeckým zastupitelům.

„Bereme to jako podnět k tomu, abychom se věcí dále zabývali. Nejsme ale většinovým vlastníkem distribuční společnosti," podotkl místostarosta města Bohumil Komínek. Podle něho nejsou ceny za teplo v Jindřichově Hradci ve srovnání s jinými okresními městy o moc jiné.

Jak vysvětlil ředitel Teplospolu a.s. Milan Kučera, konečná cena za teplo byla v loňském roce 582 korun za GJ bez DPH. „Naše výsledky prokazují, že se ceny snižují. Rozdíl v DPH, která u tepla vzrostla, naše společnost neovlivňuje," dodal.

Oba se shodují i na tom, že je potřeba, aby vznikla energetická koncepce pro město  v oblasti tepla, která dosud chybí. „Do voleb se již asi nic zásadního nezmění, ale do budoucnosti je potřeba se touto věcí dál zabývat," přisvědčil místostarosta. Podle něho je zásadní, aby se nestávalo, že by se jednotlivé panelové domy začaly odpojovat od centrálního vytápění a přecházely například na tepelná čerpadla. „Ta, věřím, jsou vhodná v rodinných domech, ale v paneláku ne."

S tím souhlasí i Milan Kučera. „Pokud se začnou někteří odpojovat, pro ostatní to bude znamenat zvýšení cen," upozornil.

Cena tepla se ale i tak zdá některým Hradečákům vysoká. „Nelíbí se mi to, v jiných městech mají ceny nižší a tady se o tom mluví už dlouho," říká Jaroslava Šimečková ze sídliště Vajgar.

Podle místostarosty Jindřichova Hradce Bohumila Komínka půjde v budoucnu také o to, jestli přibude více menších spaloven, kde se o využití vyprodukovaného tepla bude také jednat. „Nechceme, aby se rozpadlo centrální zásobování i investice, které město do rozvodů investovalo," doplnil Milan Kučera.

Petra Jouzová