Hotový gobelín následně restaurátoři vyvěsili v rytířském sále jindřichohradeckého zámku, aby mohli lépe posoudit, jak se restaurování podařilo.

Práce na obnově památky začaly v hradecké gobelínce v červenci 2021. Restaurování bylo vzhledem k jemnosti tapisérie a jejímu poškození provedeno metodou celoplošné šité skeletáže. "V době, kdy jsme gobelín převzali k restaurování, byl silně poškozený v hedvábných plochách. Je to vzácný francouzský gobelín, nesignovaný, takže nevíme, kdo byl autorem výtvarného návrhu. Byl utkán kolem roku 1630 a vyobrazuje nalezení dítěte Mojžíše ze Starého zákona," přiblížil ředitel Ateliérů tapisérií Jan Fidler s tím, že restaurované dílo se následně vrátí zpět do sbírek Severočeského muzea.

Na opravě vzácného gobelínu pracovala spolu se svou kolegyní restaurátorka Hana Musil Tunklová. "Tapiserie se musela nejprve vyčistit od povrchového prachu a nečistot. Poté šla na restaurátorský stav, kde se pracovalo v pásech. Každý zásah se pečlivě dokumentoval. Problém této tapiserie je útkový ryps, který byl došíván v celé ploše, hlavně v hnědých a hnědobéžových místech. Tam, kde se setkávají odlišné barvy tkaniny, vznikají šlice, které byly rozpárané a musely se sešívat. Opravila se i jedna laicky vyspravená díra, která se musela vypárat, znovu dopnout osnovy a doplnit šitým způsobem útkový ryps," popsala Hana Musil Tunklová, která se restaurátorské práci věnuje už téměř třicet let.

Gobelínové dílny jsou pouze dvě v republice. O to cennější je nepřerušená tradice té jindřichohradecké. "Naší zakladatelkou byla paní Marie Hoppe Teinitzerová, která se rozhodla pro práci s textilem a sbírala zkušenosti po celé Evropě. V roce 1910 po návratu do Jindřichova Hradce založila svoji gobelínovou dílnu. Původně sídlila v jejich rodinném domě na horním náměstí. Nabrala si k sobě lidi z Vysočiny, kteří uměli pracovat s textilem a naučila je techniku útkového rypsu. Chtěla především ukázat češství a šikovnost obyvatel země," připomněl počátky dílny Jan Fidler.

Ve svých počátcích si jindřichohradecké gobelínové dílny připsaly také mezinárodní úspěch. "V roce 1925 se konala světová výstava v Paříži, kam Marie Hoppe Teinitzerová udělala ve spolupráci s umělcem Františkem Kyselou několik gobelínů na určené téma. Námětem každého z nich byl nějaký typ uměleckého řemesla. Nakonec získali hlavní cenu a zlatou medaili," řekl Jan Fidler s tím, že v té době šlo o unikátní a ojedinělou záležitost.

Dílny jindřichohradeckých ateliérů se v současné době specializují na ruční tkaní tapisérií (gobelínů) i restaurování historických tapisérií, koberců, výšivek a jiných unikátních textilií. "Město je velmi hrdé na to, že tady dílnu máme a podařilo se nám zřídit z takzvaného nového pivovaru před 15 lety zázemí, které se jmenuje Dům gobelínů a je vlastně živým muzeem. Velmi dobře funguje, dělá se tam řada workshopů pro děti nebo kurzy pro dospělé. V současné době se do Domu gobelínů přesouvá i naše dílna," poznamenal Jan Fidler.

Zájem o gobelínářské řemeslo se podle něj zvyšuje. Jindřichohradecké Ateliéry tapisérií mají své zákazníky nejen v Čechách ale i v Hollywoodu, Kanadě, Tasmánii a dalších zemích.