Na začátku roku 1990 se rozhodlo, že část budovy bude uvolněna pro tehdejší Lidovou školu umění, protože její hlavní budova v Janderově ulici měla procházet celkovou rekonstrukcí. Část budovy OV KSČ si pronajaly JZD Chýně, Investiční banka, okresní pedagogicko-psychologická poradna, Sdružení advokátů, místní organizace Romské občanské iniciativy a další. V jedné části se také v rámci III. základní školy vyučovalo. Jednací sál a zasedací místnosti byly pronajímány a využívány občanskými aktivitami.

První myšlenka
Nová budova se ovšem také nabízela jako ideální zázemí pro založení vysokého školství v Jindřichově Hradci a tím i k pozdvižení prestiže okresního města.

Mezi hlavní iniciátory založení vysokého školství v Jindřichově Hradci patřil jindřichohradecký pedagog Gymnázia V. Nováka Jaroslav Cempírek. V roce 1987 navštívil ve Spojených státech amerických město Roanoke ve státě Virginia.

Architektonická podoba tamější vysoké školy se velice podobala vznikající budově OV KSČ. Proto ho napadla myšlenka využít tehdejší nejnovější budovu v Jindřichově Hradci pro založení vysokoškolské fakulty.

Pro a proti
Právě tento cíl si dalo do volebního programu i koordinační centrum Občanského fóra v Jindřichově Hradci. V rámci OF brzy vznikly dvě názorové skupiny. Jedna byla k této otázce značně skeptická, druhá si ji vzala za vlastní. Mezi osobnosti, prosazující vznik školy, patřili Rudolf Střítecký, Miloslav Vokáč, Josef Kuliš, Vladimír Schreihans, Lukáš Mikulecký, Jindřich Pink a další. Tato skupina vytvořila první organizační výbor.

První organizační výbor začal navazovat kontakty s vedením renomovaných vysokých škol a několik měsíců se hledalo obsahové zaměření budoucí jindřichohradecké fakulty. Objevovaly se názory na zaměření filozofické, ekonomické, manažerské či na oblast řízení kultury. Prosazovalo se také zaměření na výuku cizích jazyků, hlavně anglického a německého, protože se v této době a v této oblasti řešil nedostatek kvalifikovaných učitelů.

Komise Univerzity
V březnu 1990 byla založena Komise pro založení takzvané Univerzity, která již jednala pod tehdejším Okresním národním výborem. Pracovala ve složení Vladimír Špidla, Milan Bureš, Josef Hanuš, Václav Dittrich a Miloslav Vokáč. Na další jednání byl pozván Rudolf Střítecký, Jaroslav Cempírek a další. Dále byli zapojeni i Věra Sedláčková, Josef Eder či Lukáš Mikulecký a jiní. Kromě řešení problematiky ve školství ve městě se začala komise věnovat i možnosti získání takzvaných Švecových kasáren pro účely budoucího vysokoškolského kampusu.

V tomto období se blíže uvažovalo o způsobu založení jindřichohradecké fakulty. V jednání bylo zřízení koleje amerického typu, soukromé školy nebo připojení k renomované „kamenné" univerzitě; uvažovalo se zejména o svazku s Jihočeskou univerzitou. Zajímavé byly i návrhy obsahového zaměření školy. Dlouho diskutovaná byla výuka jazyků, Fakulta kulturního managementu či Fakulta řízení rozvoje a řízení regionů. V tisku se objevily i myšlenky založení Fakulty památkové péče nebo Fakulty krajinné ekologie.

Zaměření školy
Od listopadu 1990 došlo k přejmenování komise na Přípravný výbor pro založení samostatné fakulty v Jindřichově Hradci. Na sklonku tohoto roku se v tehdejší okresní knihovně uskutečnil seminář. Vystoupily zde pozvané osobnosti, aby přednesly své návrhy k obsahovému zaměření plánované fakulty. Vystoupil zde Vladimír Špidla, který navrhoval zřídit obor Památkové péče, Jaroslav Cempírek zastával myšlenku oboru Kulturního managementu a výuky jazyků, Zdeněk Žemlička přišel s myšlenkou zřízení Fakulty rozvoje a řízení regionů. V jednání bylo také doporučeno najít univerzální osobnost, která by budoucí fakultu zaštiťovala. Ideální se zdál páter Václav Malý.

Vznik fakulty
Na jednání výboru v únoru 1991 byl přizván tehdejší děkan Pedagogické fakulty v Českých Budějovicích Jiří Divíšek. Oznámil, že v tomto období není možné založit v Jindřichově Hradci samostatnou fakultu. Navrhl zřízení nástavbového studia, pomaturitního, popřípadě postgraduálního studia či systém kurzů, kdy by byla zřizovatelem Pedagogická fakulta v Českých Budějovicích. Mezitím měly proběhnout přípravy pro akreditaci a vznik fakulty.

Na základě předložených návrhů Zdeňka Žemličky a Vladimíra Špidly doporučil přípravný výbor zaměření a název budoucí fakulty na Fakultu regionálního managementu. Obsahové zaměření bylo syntézou myšlenky Fakulty rozvoje a řízení regionů a Fakulty kulturního managementu. Důležitým bodem byla i příprava financování budoucího pracoviště.

K tomuto účelu byla v srpnu 1991 založena Nadace Institutu regionálních studií, která byla později přejmenována na Nadaci Fakulty regionálního managementu. Nadace napomáhala při financování vzniku, příprav a rozvoji budoucí fakulty. Stala se také později významným investorem rekonstrukce bývalých Švecových kasáren na studentské koleje a menzu.

První dva semestry
V souladu s rozhodnutím ministerstva školství ze dne 28. září 1991 zřídil děkan Pedagogické fakulty v Českých Budějovicích Jiří Divíšek od 1. října 1991 detašované Pracoviště regionálního managementu v Jindřichově Hradci při Pedagogické fakultě Jihočeské univerzity a řízením pověřil Zdeňka Žemličku. Dne 11. listopad 1991 byl slavnostně zahájen dvousemestrální kurz „Správa a řízení obcí".

Jindřichohradecké pracoviště zaměřilo svou činnost na přípravu studijních programů oboru Regionální management a materiálů pro akreditaci fakulty. Vycházelo se z nutnosti univerzální přípravy budoucích absolventů pro oblast územní správy, managementu dopravy a oblast managementu veřejných služeb. Zahájilo se budování studijního a informačního centra. Začaly se rozvíjet vnitřní a zahraniční styky za účelem získání prostředků pro činnost pracoviště a budoucí fakulty. Řešilo se i personální zajištění pracoviště a externí výuky.

Další rozvoj
Kladné vyhodnocení aktivit Pracoviště regionálního managementu vedlo k založení odloučeného Pracoviště Pedagogické fakulty Jihočeské univerzity v Jindřichově Hradci ke dni 1. července. 1992 se dvěma ústavy – Ústavem regionálního managementu a Ústavem jazykové přípravy. Vedoucím, proděkanem pedagogické fakulty pověřeným řízením, byl jmenován Zdeněk Žemlička. Uvedené ústavy zahájily v akademickém roce 1992/93 výuku v bakalářském studijním programu v oborech Regionální management (69 studentů) a Učitelství cizích jazyků pro základní školy (75 studentů).

Základ pedagogického sboru tvořily osobnosti, které na fakultu přivedl docent Žemlička. Prvním profesorem byl Josef Šindelář poté Hana Ezrová, Jaroslav Stuchlý, Rostislav Duben, Čeněk Voráček, Alena Zmrhalová ad. Výuku cizích jazyků zajišťovala například Jaroslava Gibalová. Mezi zahraniční lektory patřili Michael Hofmann nebo Gudrun Pecklová.

Bakalářské studium
V akademickém roce 1992/93 byla zahájena vysokoškolská výuka v bakalářském studiu. Slavnostní zahájení výuky se uskutečnilo dne 1. 10. 1992. K výročí 17. listopadu bylo v tomto roce poprvé v historii Jindřichova Hradce slavnostně imatrikulováno 148 vysokoškoláků.
Finanční situaci pracoviště pomohla zásadně řešit tehdejší Nadace Institutu regionálních studií, která v období 1991-1993 na provoz a rozvoj školy vynaložila celkem 1,5 milionu Kč.

Prostory budovy bývalého OV KSČ, tehdejšího Pracoviště regionálního managementu, detašovaného pracoviště Pedagogické fakulty v Českých Budějovicích, byly smluvně převedeny z vlastnictví státu Okresním úřadem v Jindřichově Hradci na Jihočeskou univerzitu k datu 1. 5. 1992. V této době bylo nutné zajistit odpovídající podmínky pro chod školy a zajistit zázemí budoucím studentům. Studenti byli nejprve ubytováni v třílůžkových pokojích s vlastním sociálním zařízením v ubytovně Okresního ústavu sociálních služeb Jindřichův Hradec v Domově důchodců v Otíně. Také byla uzavřena smlouva mezi Správou kolejí a menz JU České Budějovice a stravovacími zařízeními a.s. Jitka a vývařovnou „Dvořák" Jindřichův Hradec. Opětovně se začala řešit otázka studentského kampu.

Pracoviště Pedagogické fakulty Jihočeské univerzity v Jindřichově Hradci se podílelo i na kulturním dění v Jindřichově Hradci. Byl založen například Klub přátel hudby (KPH), který organizoval při významných příležitostech koncerty předních českých umělců, např. Zuzany Růžičkové, Josefa Suka, Václava Hudečka či Lubomíra Brabce.

Fakulta dvacetiletá
Po dlouhých přípravách a jednáních o vzniku samostatné jindřichohradecké fakulty byl Ústavem regionálního managementu Pedagogické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích předložen akreditační projekt. Zdeňkem Žemličkou byl obhájen na Akreditační komisi vlády ČR. Dne 20. dubna 1994 byl akreditován studijní bakalářský program Management podnikatelské sféry a veřejných služeb. O týden později, dne 28. dubna 1994 zřídil Akademický senát Jihočeské univerzity Fakultu managementu se sídlem v J. Hradci jako novou samostatnou fakultu Jihočeské univerzity s účinností od 1. 9. 1994. A právě od tohoto data uplynulo letos již 20 let.

Věra Kubátová, Martin Musil

POZVÁNKA

V úterý 18. listopadu se koná slavnostní shromáždění u příležitosti 20. výročí Fakulty managementu
- začátek je v 15 hodin v aule
– v 19.30 hodin bude následovat kulturní program v podobě divadelního představení „Jistě, pane premiére", který se uskuteční v divadelním sále Střelnice