Jaroslav Pikal - ředitel Muzea Jindřichohradecka.První otázka je nasnadě. Kdy k vám letos budou moci zavítat první lidé?
Sezonu vždy začínáme v první dubnový den, ale rád bych upozornil na to, že letos s ohledem na termín velikonočních svátků den otevření posouváme, a Muzeum Jindřichohradecka se tak tedy otevře už v pátek 30. března.

Naše výstavní sezona bude zahájena akcí, kterou pořádáme společně s městem a se spolkem Civis Novus – Velikonoční veselicí.



Nejznámějším exponátem hradeckého muzea jsou rekordní Krýzovy jesličky. Nemáte někdy pocit, že trochu zastiňují ostatní expozice?
S tím se potýkáme už velmi dlouho. Spousta návštěvníků se přijde podívat na jesličky – a pak je překvapena tím, co všechno dalšího v muzeu naleznou. Máme samozřejmě řadu dalších expozic. Nejsou koncipovány jako takzvaný expoziční proud, jako se to dělávalo kdysi, tedy obrazně od pazourku po atomovou elektrárnu, ale je to soubor čtrnácti relativně nezávislých výstav.

Podrobnější informace o tom, co Muzeum Jindřichohradecka nabízí, naleznete na webu www.mjh.cz.

A které výstavy to tedy jsou?
Dovolil bych si vypíchnout podle mého názoru ty návštěvnicky nejatraktivnější.

Především je to expozice věnovaná nejslavnější české pěvkyni Emě Destinnové, potom výstava věnovaná letecké bitvě nad Jindřichohradeckem v roce 1944. Ta byla jednou ze dvou největších bitev, které se za dobu celé druhé světové války strhly nad územím naší země.

Dají se zmínit i jihočeské betlémy, expozice věnovaná významnému jindřichohradeckému umělci Vladimíru Holubovi, další soustředěná na Landfrasovu tiskárnu, nejvýznamnější mimopražskou tiskárnu 19. století, která se projevila i v době národního obrození. A mnoho dalších.

Muzeum jako návštěvnickou trasu v letních měsících otevírá také kostel sv. Jana Křtitele, což je opravdu perla české gotiky s pozoruhodnou výmalbou interiérů.