Vše nabralo rychlý obrat a pracovníkům jindřichohradeckého azylového zařízení, které spravuje Fond ohrožených dětí, došla trpělivost. Všichni v úterý dali výpověď , ve středu končí a posledních zbylých šest dětí odchází do nových náhradních domovů.

Fond ohrožených dětí je v exekuci, zpoždění výplat se opakuje již delší dobu a perspektivu již tety a sociální pracovnice Klokánku v Hradci neviděly. Končí i vedoucí zařízení Emilie Popelková. Podle jejích slov jsou již delší čas obsazené jenom dva byty. Neposílají nám děti, takže se provoz celé budovy, kde jsou dost vysoké náklady, nemůže ani vyplatit," uvedla Emilie Popelková. Co bude dál s budovou, kterou měl Klokánek pronajatou od soukromé osoby, nemá tušení.

„Na rozloučenou bych chtěla poděkovat všem lidem, kteří Klokánek podporovali a také všem sponzorům, kteří nám přispívali," zmínila.
Přišla z brněnského Klokánku a spolu s dalšími kolegyněmi zde vlastně dávala celé zařízení dohromady a Hradec se jí líbí. Nyní je přesvědčená o tom, že se musí jít dál.

Opravdový smutek včera panoval i v posledních dvou obsazených bytech. Teta Jindra Houžvicová je v hradeckém Klokánku od začátku a slzy měla na krajíčku. „Hodně mě to mrzí, hlavně kvůli dětem, pro které to byl domov. Pořád jsem doufala, že se situace zlepší, ale máte stále zpožděné výplaty, přitom musíte platit hypotéku a všechno, tak to nejde donekonečna," naznačuje hlavní důvod okamžité výpovědi Jindra Houžvicová.

OBRÁZKY NA ROZLOUČENOU s nápisem: Pro tetu Jindřišku, mám tě moc rád“.

Připomíná, že práci opravdu dělala ráda a s láskou k dětem, které ji skutečně potřebovaly. „Poslední dny jsou moc smutné, když vzpomenu, že tu bývalo kolem třiceti dětí. Pro mě bylo důležité, že mě braly jako mámu, čekaly na každé pohlazení a pociťovaly opravdový domov. Ani jsem nečekala, že to vezme takový spád, ani děti to nevěděly a je to pro ně o to horší. Jen věřím, že se budou mít dobře a budu ráda, když se některé přijede za mnou někdy podívat," dodala teta.