Obligátní otázka: čím se cítíš být? Jak bys definoval svoji profesi?
Tak na tuhle otázku čas od času musím odpovědět a problémem je, že na ni neexistuje jednoznačná odpověď.

Jednoduše řečeno jsem florista nebo-li květinář, pracuji s květinami. Když to rozvedu více, tak to bude o hodně složitější. Florista musí především dokonale znát sortiment květin s jejich vlastnostmi a potřebami. Při tvorbě náročnějších aranžmá musí mít znalosti z různých oborů jako barvení, lakování, drátování, zpracování dřeva, znalost lepidel na různé materiály, být tak trochu švadlenou, mít přehled v sortimentu látek a podobně. Při svatbách by měl umět poradit s účesem a líčením (někdy sám vytvořit). Ve výčtu bych mohl pokračovat dál a zabrousit tak téměř do všech oborů.

A při práci v obchodě musí být dobrým psychologem. Odhadnout osobnost zákazníka a pokusit se vyjít vstříc jeho touhám a potřebám. S naším zákazníkem prožíváme jeho život od události narození přes narozeniny, svatby, jubilea, maturity, promoce až po pohřby. Zákazník to vždy prožívá velmi emotivně a my musíme umět jednat i s tímto zákazníkem, událost prožít a zároveň si uchovat určitý profesionální odstup. Pokud to shrnu, je to obor složený z mnoha jiných, kde je produktem květinové aranžmá.

Jak se získává vzdělání a zkušenosti v takovém oboru?
Konkrétně já jsem studoval na Mendlově zemědělské a lesnické univerzitě v Brně zahradnickou fakultu, obor zahradnické inženýrství. Volitelnými předměty jsem se postupně specializoval na floristiku. Té jsem se začal věnovat až poměrně pozdě, někdy kolem roku 2001. Další vzdělání jsem si pak doplňoval na různých specializovaných seminářích a kurzech. Nejvíce mi určitě dala spolupráce na různých floristických akcích. Od svých kolegů se během práce dozvíte různé fígle a techniky, které se na všech možných seminářích nikdy nenaučíte. A určitě nedílnou součástí vzdělávání je množství literatury a odborných periodik, ve kterých si neustále listuji a prohlubuji si tak své znalosti. A podle volného času, který mi ještě zbývá, jezdím po různých odborných výstavách a propagačních akcích v České republice i v zahraničí.

Vlastní podnik jsi rozjel záhy po studiích. Měl jsi už tehdy jasnou představu, jak bude vypadat?
Příležitost otevřít vlastní obchod se naskytla už během studií, a tak jsem poslední ročník školy dodělával zároveň s rozbíhajícím se obchodem. V mém oboru to není nic zvláštního, většina mých spolužáků již během studií zároveň podnikala. Otevření obchodu přišlo tak náhle, že jsem vlastně nějakou konkrétní představu v té době neměl. Styl a směřování celého květinového ateliéru jsem budoval postupně s nabývajícími zkušenostmi.

Jaký je ideální zákazník Květinového atelieru Augustin přicházející pro vazbu z čerstvých květin? Se zcela striktní představou, naprosto bezradný, nebo ten, který chce to samé, co jsi právě prodal předchozímu?
Ideální zákazník je ten, který od nás odchází spokojený a spokojeni jsme i my. Oba typy zákazníků, které jsi uvedla, vidíme v našem atelieru rádi. Nejdůležitější ale je, aby byl zákazník přístupný určitému dialogu a byl schopen s námi komunikovat. Jen tak můžeme vyhovět jeho touhám, přáním a potřebám a uspokojit ho. Pokud zákazník nepřipustí zpětnou reakci a není ochoten s námi o požadovaném aranžmá či květině diskutovat, beze slova s ním odchází a je nespokojen, je to špatně. Pro nás je důležité, aby nám zákazník sdělil své dojmy z naší práce, pokud možno hned a na místě. My mu hlavu neutrhneme, pokud se mu to nebude líbit a budeme se snažit vyjít vstříc jeho požadavkům. Když je to v našich silách a máme na to potřebný materiál, pokusíme se mu vyhovět. Tak z toho celého vyplývá, že ideálním zákazníkem je ten, který s námi komunikuje a je ochoten připustit určité kompromisy, které závisí na dostupném materiálu a možnostech. A hlavně odchází spokojený.

Jsi kreativní člověk a na vazbách z Atelieru je to znát, ty ale aranžérství provozuješ i na zcela jiné úrovni, pověz o tom něco víc.
Máš pravdu, dělám akce různého druhu a různých velikostí. Z těch nejčastějších jsou to různé sezonní předváděčky pro laickou veřejnost, kde představuji trendy a nové materiály ve floristice pro dané období. Spolupracovali jsme na Veletrhu svatebních služeb, kde jsme pořádali jako doprovodný program seminář pro odbornou veřejnost na téma svatba. V loňském roce jsme začali pořádat pro odbornou veřejnost podzimní semináře. V průběhu roku děláme několik výstav v prostoru domu, kde sídlí můj obchod. Z dalších to byly Květinové dny na náměstí a Květinové show Kabaret. V poslední době jezdím podle přání na různé předváděčky po republice při otevírání nových obchodů a nebo k různým příležitostem. A v současnosti ještě vyučuji v cyklu seminářů „Zlepšování kvality květinových vazeb“ pro odbornou veřejnost spolu se čtyřnásobnou mistryní v aranžování květin Hanou K. Šebestovou.

K tvému životu patří také neodmyslitelně třeboňský amatérský loutkoherecký soubor, který má v Třeboni obrovskou tradici. Jak se teď daří místním loutkohercům?
Minulý týden jsem sestavoval pro divadlo dramaturgický plán pro rok 2010. Tak s klidným svědomím můžu napsat, že z hlediska zájmu o naše představení se nám daří nebývale dobře. Diváci se na nás můžou těšit od jara do podzimu téměř v celém regionu. Největším problémem je, že v současné době nemáme stálou scénu a zázemí. Po loňské výpovědi z prostor fary, kde soubor působil přes 50 let, jsme rozstrkáni doslova po celém městě. To je čím dál větší problém. Kulisy už začínají při častém stěhování vypovídat službu a loutky na tom také nejsou z technického hlediska při stálém vybalování a uklízení nejlépe. V současnosti probíhá rekonstrukce divadla J. K. Tyla, kde jsme získali dočasné působiště, a tak jsme museli opustit i tento prostor. Nyní vyrábíme novou scénu a kulisy u mně v domě, kde v létě bude opět otevřena expozice loutek. Budou zde probíhat i zkoušky, protože s představením jsme přihlášeni koncem března do loutkářské přehlídky Skupovy Strakonice a musíme nazkoušet všechna představení pro letní sezonu. Soubor potřebuje stálou scénu, kde by mohlo být uskladněno celé naše vybavení, loutky i kulisy a my se mohli naplno věnovat přípravě nových představení a ne neustálému stěhování po městě tam a zpátky. Tento náš stav je ještě nějaký čas udržitelný, ale není možný pro stálé fungování souboru. Věřím, že se nám do budoucna podaří získat nějaký prostor a budeme moci i nadále rozdávat dětem radost a kouzlit úsměvy v jejich tvářích při našich představeních.

Archivářka Blanka Čechová se ptala floristy Augustina Kotila.
Florista a principál loutkového divadla v Třeboni Augustin Kotil položí příští týden své otázky Zdeňce Chadtové, majitelce salonu Renesance.