Jak ve městě nad Vajgarem vypadaly první temné dny německé nadvlády? To pro Deník přiblížil historik Muzea Jindřichohradecka František Fürbach.

Mezi důsledky Mnichovské dohody patřilo rozpuštění komunistické strany, jejíhož zástupce v tehdejším zastupitelstvu nahradil lékárník Vilém Rösch. „Na schůzi městského zastupitelstva rezignoval dne 16. ledna 1939 sociální demokrat Ladislav Stehna. Do vedení města byl zvolen právě Vilém Rösch, který se už předchozího roku osvědčil nejen ve finanční komisi města, ale také při vyjednávání s německými představiteli po obsazení pohraničí,“ popisuje František Fürbach s tím, že nový starosta se snažil konsolidovat místní politické a zejména hospodářské poměry, ale jeho snahy zmařila německá okupace.

„Hned 15. března 1939 vydal proslulé prohlášení „Já český starosta českého města“, kterým se mu podařilo udržet ve městě klid a pořádek. Oné nevlídné středy po rozhlasové zprávě o připojení Čech a Moravy k Německu němečtí občané města, kterých tu žilo okolo pěti stovek, což bylo něco přes pět procent obyvatel, ozdobili své domy říšskými vlajkami a do Jindřichova Hradce dorazili první němečtí vojáci,“ uvádí historik.

V této situaci nezbývalo radnici nic jiného než žádat občany o naprostý klid a úctu k Němcům. Starosta Rösch ve své vyhlášce dále psal: „Jelikož znám vysokou kulturní úroveň našich občanů, jsem přesvědčen, že budou bezpodmínečně poslušni pokynů české radnice.“ A jindřichohradečtí občané této výzvy skutečně dbali a klid zachovali. Na veřejných budovách i na některých ze soukromých domů se hned příštího dne objevily říšské prapory vedle praporů červenobílých.

„Němečtí vojáci přenocovali ve městě, a když se nesetkali s žádným odporem ani narušením klidu, 16. března odjeli,“ vysvětluje František Fürbach. Teprve až 18. března navečer se v Jindřichově Hradci objevila jednotka pancéřové divize, která byla prozatímně ubytována v dívčí škole, ve štábu v zámku. Budovu živnostenské školy mezitím zabrala říšská policie…

Historik František Fürbach dále uvádí, že budova okresního úřadu se stala domovem pro úřadovny německé správy. „V jejím čele stál vrchní zemský rada doktor Mayer-Falk, od podzimu předchozího roku šéf novobystřického úřadu, který „protektorát nad naším městem“, jak píší tehdejší noviny, převzal 16. března 1939. Záhy vydal vyhlášku, kterou byla zavedena zavírací hodina – osmá hodina večerní –, stanoven zákaz vycházení od deváté hodiny večerní do šesté hodiny ranní, zákaz pořádání jakýchkoliv schůzí, dále byla zavedena jízda vpravo, jež se podle dobového svědectví rychle vžila, a bylo nařízeno odevzdání zbraní na velitelství německé státní policie,“ popisuje tehdejší změny.

Starostovi Vilému Röschovi se podařilo zasáhnout a některá omezení zmírnit, kupříkladu posunul policejní hodinu a zákaz vycházení o tři hodiny dál. Doktor Mayer-Falk děkoval oficiálně českým obyvatelům města a celého okresu „za pochopení stávající situace a za ulehčení prací“ a vyzýval k „přátelskému souladu“. I přesto však byl podle historikových slov život v Protektorátu zanedlouho a nadlouho poznamenán nepřátelstvím okupační moci vůči českým a zejména židovským obyvatelům města.

Celá situace vyvrcholila koncem léta, v první zářijový den, kdy německá země napadla svého polského souseda a rozpoutala tím tak nejstrašnější válku v dějinách. 1. září bylo v Jindřichově Hradci rozpuštěno městské zastupitelstvo a správy města se ujal německý „komisařský starosta“ Franz Cach.

„Český starosta českého města Vilém Rösch byl spolu s dalšími dvanácti významnými jindřichohradeckými osobnostmi zatčen, uvězněn a 7. září převezen do koncentračního tábora Buchenwald. „Vážné změny historického významu“, jak situaci po 15. březnu 1939 opatrně, protože jinak nemohl, označil Ohlas od Nežárky, jemuž okupace také později přinesla zánik, trvaly dlouhých a smutných šest let a osm týdnů,“ uzavírá vyprávění František Fürbach.