Vydržet se to dá. V Jindřichově Hradci pracují na WC už čtrnáct le let tytéž ženy.

Přitom je to zaměstnání jako každé jiné, a jak říká Vlasta Karasová z veřejné toalety v jindřichohradeckém parku, každý ji jednou bude potřebovat.

,,Je to tady čisté a při cestě. Je dobré vědět, že máte kdykoli tuhle možnost,“ pochvaluje si sympatická paní středního věku, která zrovna přišla nabízených služeb využít, zatímco „paní domu“ stříká okolo sebe sprejem s vůní pomeranče.

Co všechno vaše práce obnáší?

Vlasta Karasová: Vybírám peníze, pět korun za jednoho. Po každém utřu záchodové prkénko. Po práci vytřu, uklidím, naleštím zrcadla a podobně. Nesmím také zapomínat na pozdrav a poděkování.

Jakou máte pracovní dobu?

Já jsem tady teď jen několik měsíců na výpomoc za paní, která je nemocná. Jinak tady pracují dvě ženy už skoro čtrnáct let. Otevřeno máme ve všední den od 7 do 17 hodin a v sobotu od 8 do 12 hodin. Střídáme se po třech dnech.

Mění se návštěvnost v průběhu roku?

Samozřejmě, přes zimu a o sobotách moc lidí nepřijde. Ale v létě je tu často úplně plno. Hlavně chodí turisté.

Vzpomenete si na nějakou nepříjemnou nebo naopak veselou historku?

Potěší mě, když někdo pochválí, že je to tu čisté a tak. Nepříjemné je, když je někdo bezohledný. Zrovna dneska jsem musela čistit opravdu zaneřáděnou toaletu. Musela jsem odšroubovat prkénko, abych to pořádně vyčistila, a to není nic příjemného. Nic s tím nenaděláte, je to na lidech. Občas musím uklízet i všelijaký nepořádek okolo, ale většinou je tam čisto. Máme tu teď bezdotykové baterie, ale spousta lidí s tím začne různě otáčet, tahat za ně a jsou každou chvíli rozbité, přitom tady mají jasně napsáno, že stačí přiložit dlaň.

Jak dlouho už toto WC slouží?

První záchody tu byly už za první republiky. Chodilo se tam ale po schodech dolů, do sklepa. Jak dlouho tady stojí tato budova, už ani nepamatuji. Jakoby to bylo odjakživa. Myslím, že je zvenku docela pěkná a centrum města nehyzdí.

Jaké jsou klady a zápory vaší práce?

Někdy se tu nudím, deset hodin je dlouhá doba. Občas mě naštvou nevděční návštěvníci, když si stěžují, že to tu páchne, přitom děláme, co se dá. Někteří odmítají zaplatit a argumentují tím, že je to tu dražší než v Praze. To ale není pravda a navíc určitě tu máme čistěji. Na druhou stranu mám i ve svém věku práci, za kterou jsem vděčná. Je tu teplo, klid, čas na křížovky a na popovídání s kamarádkami, a tak se tu leccos dozvím.

Eliška Bučinová