Jmenuje se Rainer Miksche, bydlí v Rakousku vzdušnou čarou dvanáct kilometrů od Slavonic a čeština se stala jeho koníčkem. Proto také na obou stranách hranice funguje kromě jiného jako tlumočník. Česky se učí obě jeho děti i manželka.

„Moji prarodiče pocházeli ze sudet, babička se narodila u Moravského Berouna a dědeček pocházel od Opavy. V roce 1928 se odstěhovali do Rakouska. Ve škole prý sice chodili asi dva roky na češtinu, ale česky vlastně nikdy neuměli. Druhý dědeček se jmenuje Chrastka a česky umí dodnes. Jak vidíte, jsem tedy správný Rakušák s českými kořeny,“ směje se.

Do studia češtiny se vrhnul po otevření hranic jako úplný začátečník. „Zrovna jsem končil obchodní akademii. Věděl jsem, že chci rozumět nejbližším sousedům, protože také začaly v té době první kontakty, hlavně s hasiči z Kunžaku,“ uvedl Miksche.

Hledal proto vhodná studia a našel je ve svém ekonomickém oboru na vyšší odborné škole, kde tehdy podle jeho vyprávění druhým rokem běžely studijní kurzy. K tématu mezinárodní obchodní vztahy si mohl vybrat mezi češtinou, maďarštinou a ruštinou. Jeho volba ale byla jasná. „Tehdy jsem znal česky asi deset slov,“ dodává.

Aby se s češtinou blíž seznámil, nechal se v létě tři týdny zaměstnat jako číšník v Telči. „Tehdy mi to ještě moc nešlo, ale dalo mi to hodně ohledně melodie řeči,“ vzpomíná.

Poté se v rámci studií dostal na výměnný šestiměsíční pobyt do Karviné. Měl prý na vybranou i Prahu, ale tam nechtěl, protože nemá moc rád velká města. V Karviné byla podle jeho slov navíc jistota, že tam nikdo neumí německy, a proto se s češtinou bude muset snažit.

„Po návratu jsem také byl ve škole nejlepší, pobyt byl velkým přínosem,“ hodnotí po letech svou zkušenost. V posledním semestru studií prý také začal hledat práci a nastoupil v regionální česko – rakouské bance Sparkasse von 1842, kde působil deset let. „Poté přišla změna, hledali někoho pro region, kdo umí česky. Byla to výzva a možnost pomoci rozvoji,“ dodává.
Nyní tedy Rainer Miksche pracuje pro mikroregion patnácti rakouských obcí v rámci rozvojových plánů. Do jeho náplně práce spadají i zajímavé mezinárodní projekty, proto jeho služeb využívají nejen obce, ale také organizace a spolky na obou stranách hranice. Největší akcí byla podle jeho slov loňská Zemská výstava. „Jde hlavně o koordinaci, protože do projektů jdou evropské peníze,“ dodal.