Hovořit bude doktor Libor Svoboda, vysokoškolský učitel a pracovník Ústavu pro studium totalitních režimů, kterému jsme položili několik otázek.

Na co se, pane doktore, ve svém bádání soustřeďujete?
Hlavním tématem mé odborné historické práce jsou dějiny 20. století, v současné době především problematika vývoje Československa po roce 1945. Zaměřuji se zejména na otázky, kterým byla doposud věnována jen malá pozornost a jsou proto veřejnosti málo známé.

Čím se zabýváte konkrétně?
Zajímají mě dějiny třetího odboje, politické represe v 50. letech a proměny československé společnosti v letech 1945 až 1968. Několik studií jsem věnoval takzvaným agentům chodcům, o tomto tématu chystám nyní samostatnou publikaci, která by měla vyjít na konci příštího roku. Spolupracuji rovněž na projektu „Příběhy 20. století“, věnovanému svědectvím pamětníků v období nacistické a komunistické totality.

Pocházíte z Jindřichova Hradce, projevuje se to nějak ve Vaší práci?
Uvedeným tématům věnuji velkou pozornost i v rámci dějin Jindřichohradecka. V Jindřichohra­deckém vlastivědném sborníku například vyšly mé práce o Janu Hoškovi, agentu – chodci dopadeném v Chlumu u Třeboně, Františku Holickém, pronásledovaném sedláku z Kostelní Radouně. Pro spolek Přátelé starého Jindřichova Hradce jsem rovněž připravil přednášky o politických perzekucích v 50. letech a průběhu kolektivizace na Jindřichohradecku.

Co si vyslechnou posluchači na avizované přednášce?
Ve své přednášce, nazvané „Události let 1968 – 1969 na Jindřichohradecku“, se zaměřím především na bezpečnostní tematiku, to znamená činnost StB a VB od Pražského jara přes 21. srpen 1968 až po začátek takzvané normalizace, dále na činnost K 231, KAN a jiných projevů odporu proti komunistickému režimu. Výzkum tohoto složitého období našich dějin je na území regionu teprve v počátcích, posluchače proto seznámím s nejzajímavějšími výsledky svého dosavadního bádání. Poměrně bohatá pramenná základna, především dokumenty v Archivu bezpečnostních složek a ve Státním okresním archivu v Jindřichově Hradci umožní jistě i publikování výzkumu jak v Jindřichohra­deckém vlastivědném sborníku, tak v budoucnu i v samostatné publikaci.

František Fürbach