„Těší nás, že se festival vrací po covidových letech v plné síle. Jubilejní ročník se navíc rychle blíží vyprodání. Návštěvníci se mohou těšit na špičkové umělce. Eliška Weissová okouzlila Vídeňskou státní operu coby Kostelnička, nejinak tomu jistě bude v roli Cizí kněžny příští rok. Talichovo kvarteto i Jan Smigmator si podmanili Carnegie Hall v New Yorku. Uznávaný hobojista Vilém Veverka se vrací na Nocturna již potřetí, tentokrát s PhilHarmonia Octet. Tím výčet skvělých umělců zdaleka nekončí. Co večer, to výjimečný umělecký zážitek v architektonicky zajímavých prostorách,“ přibližuje program ředitelka festivalu Irma Mrázková.

Zdroj: Youtube

V pátek 14. července bude patřit nádvoří Městského úřadu Třeboň swingu a nestárnoucím skladbám Quincyho Jonese, Bennyho Goodmana či Dukea Ellingtona. Zpěváky Jana Smigmatora a Tonyu Graves doprovodí Rozhlasový Big Band Gustava Broma s dirigentem Vladem Valovičem. „S Tonyou Graves se známe řadu let, sledujeme, co ten druhý dělá, moc rádi se potkáváme, ale na jednom koncertním pódiu se potkáme vůbec poprvé," těší se Jan Smigmator.

 

Spolu s Mitchem Winehousem, otcem zpěvačky Amy Winehouse, jste natočil album věnované hudbě George Gershwina, v roce 2015 připravil mezinárodní projekt Sinatrology, zazpíval jste si s Michaelem Bublé, v dubnu jste vystoupil v Carnegie Hall. Přípravy trvaly dva roky, v publiku sedělo množství osobností včetně tajemníka Franka Sinatry, viceprezident společnosti Frank Sinatra Enterprises Charles Pignone, hvězda Broadwaye Luba Mason, zpěvák a televizní moderátor Oleg Frish, jazzové zpěvačky Donna Byrne a Josephine Beavers. To je mnoho krásných zážitků a spousta tvrdé práce. Co chystáte nyní?

Vzhledem k tomu, že jsme můj debutový koncert v Carnegie Hall natočili, tak se už moc těším na vydání živého alba. Světlo světa by mělo spatřit letos v říjnu, kdy ho pokřtíme v televizní talk show 7 pádů Honzy Dědka a taky na koncertech v Praze a Hradci Králové. Hostem těchto koncertů, kterými navážeme jak na Carnegie, tak na úspěšné jarní turné, bude i tentokrát legendární americký tenor saxofonista Scott Hamilton, s nímž se následně chystáme i do  studia, kde začneme nahrávat společné album našich oblíbených písní nejen z oblasti jazzových standardů. I tentokrát bude mít vše pod palcem klavírista Jan Steinsdörfer, který jako producent a aranžér stál už u mého alba Murphyho zákon a také u narozeninového alba Klub Evergreen 10 let. To jsme natočili v roce 2021 společně s Dashou u příležitosti 10. výročí našeho rozhlasového pořadu. Plánuji ale taky koncertní projekt se symfonickými orchestry, který ponese název „Jan Smigmator / Swingphonic“. První nás čeká 29. února v pražském Divadle Hybernia.

Loni na jaře jste působil jako překladatel na koncertě Engelberta Humperdincka. Prý se vyjádřil, že byste spolu mohli něco natočit, nicméně Gregory Porter vám radil, ať pracujete i s českým folklorem. Což jste udělal právě v Carnegie Hall, kde zaznělo Okolo Hradišťa. Jakým směrem se vydáte na vašich příštích nahrávkách?

Spolupráce s Engelbertem byla naprosto neuvěřitelná. To jsou přesně ty věci, které si v životě nemůžete nikdy naplánovat. Stanou se pouze za předpokladu, že jste ve správný čas na správném místě a jste schopen pohotově zareagovat. Troufám si říct, že během těch několika hodin, které jsme v Praze společně strávili, ať už na scéně při koncertě nebo v zákulisí pražské Lucerny, se z nás stali svým způsobem přátelé. Jsme od té doby v kontaktu a kdo ví, třeba ke společnému duetu opravdu dojde. Pokud jde o Gregoryho Portera, tak ten mi opravdu před pár lety doporučoval, ať se zkusím zaměřit na český a moravský folklor a pokusím se ho obléknout do jazzového kabátu. Byla to nesmírně zajímavá myšlenka, ke které se určitě časem dostanu a věřím, že vznikne konceptuální album na němž se vrátím ke svým hudebním kořenům, tedy k folklóru. Možná právě píseň Okolo Hradišta, kterou jsem zazpíval jako přídavek v Carnegie Hall, byla jistou předzvěstí. Ovšem jazzu, swingu a písním z Velkého amerického zpěvníku se nevzdám nikdy. To je moje láska.

O tzv. Velkém americkém zpěvníku, The Great American Songbook, ze kterého pochází váš repertoár, mluvíte skutečně velmi často. Můžete tuto kolekci přiblížit?

Newyorská Broadway a samozřejmě i americké stříbrné plátno. Tam to všechno vzniklo. Autoři jako George Gershwin se svým bratrem Irou, Jerome Kern, Cole Porter, Irvnig Berlin, Jule Styne, Henry Mancini, Johnny Mercer, Sammy Cahn, James Van Heusen, Michel Legrand… Pokračovat bych mohl dál a dál. Velký americký zpěvník je nekonečný sborník písní z muzikálů a filmů, které se staly postupem let jazzovými standardy. Z tohoto nevyčerpatelného zdroje kánonů nadčasových písní čerpáme úplně všichni. Je to taková muzikantská Bible. Nemusí se mnou samozřejmě souhlasit každý, ale dle mého názoru už nebude nikdy nic lepšího napsáno. Nápadité melodie, propracované harmonie, slova, která jsou poezií… Takhle už se dnes populární písně dávno nepíší.

Eliška Weissová
Třeboňská nocturna letos ozdobí operní hvězda Eliška Weissová

Už třináct let připravujete s Dashou, která náš festival rozzářila již několikrát, pořad Klub Evergreen na Českém rozhlasu Dvojka. Jak vybíráte nahrávky, které v Klubu Evergreen zazní, shodnete se vždy s Dashou ve výběru? A naopak umíte se překvapit?

Odpověď jsem vám dal vlastně už v předchozích řádcích. V Klubu Evergreen čerpáme především z Velkého amerického zpěvníku, který je nevyčerpatelný. I kdybychom chtěli, nikdy nebudeme schopni zahrát všechny písně, natož všechny nahrávky, které byly dosud natočeny a které stále vznikají. A to ani za předpokladu, že bychom vysílali na vlnách Dvojky denně. Tento hudební materiál je navíc stále živý a velmi inspirativní. Proto se k němu s chutí vracejí zpěváci a muzikanti po celém světě. My dva jsme především velcí milovníci hudby a stále něco posloucháme, takže se vzájemně překvapujeme velmi často a rádi. Musím upřímně říct, že Klub Evergreen nás baví čím dál víc.

Prý máte neustále potřebu hudebně kultivovat lidi kolem sebe, navíc jste kdesi prohlásil, že pravda je ve víně i vinylu. Máte nějaký nový hudební objev, který byste nám doporučil? Jaký vinyl jste si naposledy zakoupil?

Vrátím se opět k předchozí otázce a své odpovědi. Poslouchejte Klub Evergreen. Ten je plný hudebních tipů. Ohlížíme se jak do historie, tak poslouchače seznamujeme se žhavou současností. Moc rád se třeba dělím o své hudební zážitky z cest. Především z cesto do Spojených států amerických. A když je řeč o vinylu, tak tomu se ve vysílání Dvojky věnujeme vždy jednou měsíčně. Roztočíme s Dashou gramofon a společně s posluchači si vychutnáváme nádhernou hudbu okořeněnou něžným praskáním. Ale dobře, jeden tip vám dám. Velkým objevem poslední doby je mladá americká zpěvačka Samara Joy! To je absolutní zázrak. Jednou se o ní bude mluvit se stejnou úctou jako o Elle Fitzgerald nebo Sarah Vaughan.

Vystupovat v Carnegie Hall je obrovský úspěch, na pódiích stanuli např. Eva Urbanová, Dagmar Pecková, Česká filharmonie, Talichovo kvarteto ale i Adam Plachetka, váš spolužák z Pražské konzervatoře. Radil jste se třeba i s ním, nejen o samotném prostoru, ale vůbec v rámci organizace věcí v New Yorku?

Především tam ale přede mnou vystoupily mé největší pěvecké vzory! Frank Sinatra, Tony Bennett, Ray Charles, Ella Fitzgerald, Judy Garland, Billy Joel, Neil Diamond… Pokračovat bych mohl dál a dál. Když si tohle všechno uvědomíte, tak vůbec není čas na trému. Je to především obrovský závazek. Dostat tuhle šanci se opravdu poštěstí jen hrstce umělců na světě a já si té příležitosti nesmírně vážím. Teď prostě nesmíte polevit. Karel Gott tam vystoupil až ve svých šedesáti letech a koncertní pódium sdílel s Helenou Vondráčkovou. Několik lidí, kteří jejich koncerty v roce 2000 a 2005 navštívili, přišlo i na můj koncert a tím, co mi řekli, mi doslova vyrazili dech. Dle jejich slov jsem byl totiž prvním českým zpěvákem, který zde vystoupil ve své vlastní sólové show. Bez jakýchkoli hostů. Navíc jsem jako první zástupce české populární hudby propojil scénu českou s tou americkou. Za zády jsem totiž měl dva české muzikanty a čtyři Američany. Opravdové legendy. Na klavír hrál a celou kapelu řídil Jan Steinsdörfer, u hammondek zasedl Jan Andr a pokud jde o muzikanty americké, tak jsem přizval členy quartetu Tonyho Bennetta a legendárního saxofonistu Scotta Hamiltona. Dávný klukovský sen se stal skutečností.

Talichovo kvarteto
Ohromili Carnegie Hall v New Yorku, teď míří do Třeboně na nocturna

V Třeboni vystoupíte spolu se zpěvačkou Tonyou Graves a Rozhlasovým Big Bandem Gustava Broma pod vedením Vlada Valoviče. Jaká z připravovaných skladeb na programu je vám osobně nejbližší?

Já mám rád všechny písně, které zpívám. Ty, které rád nemám, do repertoáru nezařazuji. Moc se ale těším na spolupráci s Tonyou. Známe se řadu let, sledujeme, co ten druhý dělá, moc rádi se potkáváme, ale na jednom koncertním pódiu se potkáme vůbec poprvé. Vidíte, bude to vlastně naše světová premiéra. A hned u vás v Třeboni. No není to úžasné?! 

S vaší ženou si také vše organizujete, znáte tedy prostředí kultury ze všech stran. Jak se situace proměnila po covidu? Jak mohou pomoci pořadatelům a vystupujícím milovníci kultury?

Bez milovníků kultury nelze žít. Zpívat totiž do prázdného sálu je šíleně smutné. O moc veselejší to nebylo ani při online koncertech, se kterými se kvůli covidu roztrhl pytel. Nebyla holt jiná možnost. Ve chvíli, kdy ale diváci reagovali prostřednictvím zpráv a my jsme tak věděli, že tam někde na druhé straně skutečně jsou, bylo to přívětivější, ale já prostě potřebuju ten živý kontakt z očí do očí. Když totiž stojíte na scéně a v doprovodu těch nejlepších muzikantů posíláte svou energii do sálu, nutně ji potřebujete dostávat zpět. Jakmile to tedy bylo možné, začali jsme v tom zvláštním bezčasí pořádat koncerty pod širým nebem na naší vlastní zahradě a musím říct, že se z té beznaděje stalo vlastně jedno z nejkrásnějších a nejinspirativnějších období našeho života. Vznikl Jazz Piknik, který se stal doslova fenoménem. Do hlavních večerních zpráv o nás natočila reportáž Česká televize, magazín Forbes označil naše Jazz Pikniky na Vyžlovce za jeden z nejlepších a nejnápaditějších kulturních projektů doby covidové a dokonce jsme s manželkou dostali vyznamenání od organizace Czech TOP 100 za hrdinství v boji proti koronaviru v oblasti kultury. Ale nic z toho by nebylo bez milovníků kultury, bez hudebních fandů, kteří si život bez muziky neumějí představit stejně jako my. A jak mohou dále pomáhat kultuře? Chodit na koncerty, do divadel, do galerií… Brát s sebou své děti, svá vnoučata, inspirovat přátele a kolegy. A nebát se podat kultuře pomocnou ruku. Stát se třeba mecenášem. Bez nich totiž umění existovat nemůže.

Několik let je vaší mentorkou slavná americká zpěvačka Marilyn Maye, která letos oslavila 95. narozeniny. Mnohokrát jste zmínil, že lekce s ní jsou pro vás největším přínosem a její rady změnily v mnohém váš přístup. Jakou radu, kterou jste dostal, byste vzpomenul? Vzhledem k tomu, že i festival Třeboňská nocturna pořádá každý rok se ZUŠ Třeboň Pódium mladých a snaží se podporovat i mladé umělce, jakou radu byste za sebe předal mladší generaci hudebníků?

Nejdůležitější ze všeho je na sobě neustále makat. Nepolevit. Nechat se inspirovat. Mít oči, uši i srdce otevřené. Nenechat se odradit, věřit v sebe sama, neházet si klacky pod nohy a nenechat si je házet pod nohy, mít kolem sebe správné lidi… A hlavně… Jít za svým snem.

Anna Mašátová

 

Program Mezinárodního hudebního festivalu Třeboňská nocturna 2023

11. 7. 2023, 19.30 Konírna státního zámku Třeboň
SLAVNOSTNÍ ZAHÁJENÍ FESTIVALU
Talichovo kvarteto
Lilian Lefebvre (FR) – klarinet // (vítěz MHS Pražské jaro 2022)

12. 7. 2023, 19.30 Divadlo J. K. Tyla, Třeboň
Daniel Matejča – housle
Jan Schulmeister – klavír

13. 7. 2023, 19.30 Malé nádvoří státního zámku Třeboň
PhilHarmonia Octet

13. 7. 2023, 22.00 Tunel music bar, Třeboň
Jiří Stivín – flétny, saxofony a Jaroslav Šindler – kytara

14. 7. 2023, 19.30 Nádvoří Městského úřadu Třeboň
Rozhlasový Big Band Gustava Broma / Vlado Valovič – dirigent
Jan Smigmator & Tonya Graves

15. 7. 2023, 17.00 Divadlo J. K. Tyla, Třeboň PROGRAM PRO MALÉ I VELKÉ
Karel Dohnal – Harlekýn

15. 7. 2023, 19.30 Nádvoří Městského úřadu Třeboň POCTA EMĚ DESTINNOVÉ
Eliška Weissová – soprán
Daniel Čapkovič (SK) – baryton
Filharmonie Hradec Králové / Jan Chalupecký – dirigent