Někteří opoziční zastupitelé se ne zcela ztotožňovali například s plánovaným rozšířením kamerového systému či možným zavedením striktní zavírací hodiny v restauracích, barech a na kulturních akcích.

V úvodu projednávání tohoto bodu vysvětlil starosta Stanislav Mrvka (ČSSD) důležitost jeho schválení. Nutný je například kvůli čerpání některých dotací, což chce město využít třeba k nákupu nových bodů městského kamerového systému, které mají vzniknout v ulici Miřiovského a v blízkosti parčíku U Trojice.

„Tato dotace by nám pomohla pokrýt náklady na ty dva nejproblematičtější prostory, kde máme zjištěný největší nárůst přestupků," poznamenal Stanislav Mrvka před otevřením diskuse.

Do té se jako první přihlásil komunistický zastupitel Vít Pošvář, který se dotázal, zda obdobné programy z minulých let mají nějaké hmatatelné výsledky a zda opravdu pomohly ve městě ke snížení kriminality.

Podle odpovědi starosty se jejich cíle daří naplňovat zhruba z osmdesáti procent a v minulosti umožnily kupříkladu nákup nových informativních radarů či zmodernizování a rozšíření kamerového systému.

Právě to však vyvolalo reakci dalšího zastupitele za KSČM Tomeše Vytisky.
Zastupitel Tomeš Vytiska se poměrně ostře pustil do celkové koncepce a nastavení systému.

„Otázka zní, jestli má vůbec smysl ty dotace čerpat. Já, na rozdíl od některých svých kolegů, dlouhodobě tvrdím, že představa, že když budeme dělat rádoby dobré kroky, tak se nám to automaticky vyplatí, je zcestná," namítl a zpochybnil samotný význam existence kamer.

„Minulému režimu se často vyčítalo, že působí jako jakýsi Velký Bratr a každého sleduje jako v Orwelově románu 1948, ale my sami teď tento stav vytváříme. Kdo ví, že děláme dobře a co se vůbec s těmi záznamy děje?" dotázal se v sugestivním proslovu Tomeš Vytiska, který podle svých slov nesouhlasí ani s existencí městské policie jako takové, neboť od udržováni pořádku by prý měla být ta republiková a dochází ke zbytečnému dublování, nejasným kompetencím a utrácení daní.

Tento názor podpořil i další opoziční zastupitel Jan Mlčák (VpM). „Já mám to štěstí, že to mohu posoudit i z místa mého pracoviště, kterým je Pelhřimov. Ten nemá ani kamery a dokonce ani městskou policii. Naopak, nemocnice, ve které pracuji, kamerový systém má a nikdy nebyl použitý proti těm, kteří nemocnici poškodili či k identifikaci nějakých zlodějů, protože u soudu to zkrátka není bráno jako důkaz. Takže i já mám ke kamerám výhrady a myslím, že to jde i bez nich," prohlásil Jan Mlčák, jinak ředitel pelhřimovské nemocnice.

V reakci na to starosta Stanislav Mrvka podotkl, že by byl nerad, aby se celá diskuze stočila jen na problematiku kamerového systému, neboť celý dokument o prevenci kriminality je daleko obsáhlejší.

Další dotaz přišel z lavice ODS, jmenovitě zastupitele Radima Staňka, který chtěl vědět podrobnosti o takzvané policejní hodině, s níž projednávaný materiál rovněž počítá.

„Součástí koncepčního opatření je i návrh na přijetí obecně závazné vyhlášky na regulaci provozní doby zábavních a kulturních podniků, heren, barů diskoték a restaurací. Pokud dnes schválíme program prevence, zavazuje nás to k tomu, že musíme tuto vyhlášku schválit?" ptal se.

„Přiznám se, že jsem tento dotaz očekával," odvětil starosta Mrvka, jenž vysvětlil, že o závazek v takovém smyslu se určitě nejedná. Zastupitelé jen deklarují, že se tím budou v budoucnu zabývat, nicméně schválení rozhodně není podmínkou.

„Vedli jsme i diskuzi, jestli to tam zařadit, či nezařadit. Pokud ale vyhlášku někdy schválíme, tak se stejně pohybujeme ve srovnání s jinými v číslech až nenormálních. Spousta měst to má dokonce nastavené na 22. hodinu," uvedl starosta s tím, že v Hradci by schválení znamenalo omezení provozu ve všední den do druhé hodiny ranní a o víkendu do čtyř. Cílem je donutit hlavně podniky s nepřetržitým provozem alespoň na část noci zavřít.

„Jde o to dostat, nevím jak je správně nazvat, klienty těchto zařízení pryč, aby se šli vyspat. Je snadno doložitelné, že zde právě mezi pátou a sedmou ráno dochází k nejvíce přestupkům," objasnil starosta.