Jednu kohoutkovou, prosím

 Nejen v horkých dnech, jaké nyní panují, se obsluha v restauracích stále častěji setkává s objednávkou obyčejné vody z vodovodu. Přednost jí dávají nejen cyklisté, kteří se chtějí vyvarovat alkoholu či sladkých limonád, ale i ten, kdo chce ušetřit.
„Jezdíme na kole dost a musím říct, že je to s kohoutkovkou čím dál lepší. Dřív to byl docela problém, ale teď už ji leckde dostanete. Ale objednáme si jí vždy jen dohromady s jídlem," říká Jaroslav Říha z Jindřichova Hradce a upozorňuje tak na to, že nepatří mezi ty zákazníky, kteří se jen rychle napijí, použijí toalety a aniž by nechali v restauraci jakoukoli útratu, odcházejí.
Neplatí přitom to, co si hodně lidí stále myslí, a to že hospodští vodu prostě zákazníkovi poskytnout musejí. To potvrdil i provozovatel restaurace a hotelu Landštejnský dvůr Karel Batelka.
„Je to hlavně o myšlení lidí. Někteří jsou schopní si přivézt vlastní jídlo, pití, dojít si na WC a odejít. Dost lidí takhle pohostinnost restaurací zneužívá. Neumím si představit, že by si někdo pro vodu došel třeba do supermarketu," podivuje se. V restauraci tak prodávají balenou vodu, nicméně pokud si někdo na ředění džusu objedná vodu z kohoutku, poskytnou ji bezplatně. „Také cyklisty necháme napustit si vodu na cestu," dodává.
Problém v poskytování vody z kohoutku naopak nevidí provozovatel hospůdky v Jindřiši Petr Steinbauer. „Nedá se říct, že by to byla nějaká masová záležitost, někdy si vodu objednají tři lidi, někdy týden nikdo. Ale kdo si řekne, tomu jí natočím i na cestu," říká hospodský. Podle něj si stejně většina zákazníků objedná i něco dalšího.
Podle informací ze serveru Česko pije z vodovodu, který se zabývá propagací pití a nabízení „kohoutkovky", je na Jindřichohradecku zatím 21 zařízení, která jí oficiálně zákazníkům poskytují, a to jak zdarma, tak za určitý poplatek. Je ale téměř jisté, že toto číslo není konečné.

Petra Jouzová