Jeřáb popelavý je velký šedý pták s červenou skvrnou na hlavě, která připomíná čepičku. Jeho hlava a krk jsou černé s výrazným bílým pruhem. Přestože jde o velkého ptáka, je velmi plachý a ostražitý. Hnízdící jeřáby v naší přírodě běžně nemáme šanci vidět, protože žijí skrytě. Chování páru, který se objevuje v okolí Třeboně, je tak podle odborníků neobvyklé. „V tomto případě by mohlo jít spíše o mladý pár, třeba dvou nebo tříleté jedince, kteří se předvádějí a zkoušejí hnízdit. Může to být také dospělý severský pár, který bude hnízdit na severu, ale zatím si tam ještě netroufne doletět. Severské státy se k jeřábům chovají velmi vstřícně a v krajině navíc moc lidí není, proto nejsou zvyklí, že je člověk nepřítel. Naši jeřábi jsou naopak velmi plaší, schovávají se a dávají si pozor. Na Třeboňsku víme o stálých hnízdících párech, které ale nejsou vidět a moc se neukazují. Vycházejí za potravou spíše večer nebo ráno, ještě za tmy,“ přiblížil ornitolog Prácheňského muzea Jiří Šebestian. Ve střední Evropě byl jeřáb popelavý vyhuben a v České republice začal znovu hnízdit až na konci 80. let minulého století. Na jihu Čech podle ornitologů hnízdí spíše jednotky párů, žádná větší kolonie tu ale zatím nevznikla. V posledních letech se ale populace tohoto kriticky ohroženého ptáka rozrůstá. Stabilní kolonie jeřábů je zatím pouze na severu Čech.
Během období námluv předvádějí jeřábi úchvatné taneční divadlo, které připomíná balet. Doprovází ho zároveň charakteristické tokání, které se nese krajinou na stovky metrů. „Tok je daleko slyšitelný, je to pověstné jeřábí troubení. Pár jde proti sobě, následně zatroubí, zvedne přitom hlavu nahoru a zakloní ji tak, že se temenem téměř dotknou zad. K tomu mávají roztaženými křídly. Pozorovat tento rituál chce ale velké štěstí, trpělivost a kvalitní dalekohled nebo fotografické vybavení,“ řekl Jiří Šebestian a dodal, že jeřábi jsou velmi citliví na vyrušení při hnízdění. Na rozdíl od ostatních ptáků totiž dokáží opustit vlastní snůšku vajec a zkusit zahnízdit jinde, případně až následující rok.
Jeřáb popelavý je jedním největších ptáků u nás. Dosahuje hmotnosti až 7 kilogramů, na výšku měří i 140 cm a jeho rozpětí křídel se blíží 2,5 metru. Tradičním zimovištěm těchto elegantních opeřenců byl Pyrenejský poloostrov nebo severní a východní Afrika. Globální oteplování ale chování jeřábů změnilo. „Jeřábi vyhledávají mokřady. Dříve zimovali na pustě pod Balatonem, kde je národní park, krajina tam ale začala vysychat a většina jeřábů se proto na zimu přesouvá do jezerní krajiny, která je nad Berlínem. Při mírné zimě dokonce zůstávají i v národních parcích u velkých jezer na jihu Švédska,“ poznamenal ornitolog Jiří Šebestian. Jeřábi vyhledávají ke hnízdění většinou okolí rybníků zarostlé rákosím. Hnízda si staví na ostrůvcích uprostřed mokřin. Dávají předost spíše rostlinné stravě, nejčastěji konzumují zelené části rostlin, plody a semena. Nepohrdnou ale ani hmyzem nebo žábami.