Kliknutím zvětšíteČeští a slovenští ornitologové, jak vyplývá z tiskové zprávy Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, analyzovali data u 24 druhů dravců a sov v letech 1913–2017. "Výsledky ukázaly, že mezi hlavní příčiny úhynu dravců v Česku patří přímé pronásledování člověkem, tedy otrávení, zastřelení či jiný způsob úmyslného usmrcení. Mnohé druhy navíc ohrožuje neúmyslná, takzvaná antropogenní úmrtnost, jako jsou střety s vozidly či usmrcení na drátech či sloupech napětí," uvádí se ve zprávě.
Právě na řešení ptačí kriminality je potřeba se podle vědců zaměřit v budoucnu, abychom zajistili efektivní ochranu dravců a sov, z nichž mnohé druhy patří k ohroženým. Studii zveřejnil prestižní vědecký časopis Biological Conservation.
Případy otravy zvířat
na jihu Čech ZDE
Letos v lednu policisté v Jindřichově Hradci přijali oznámení o nálezu orla mořského u Nové Olešné na Strmilovsku. "Kriminalisté kadáver (mrtvé tělo) zajistili a převezli ke zkoumání. To v těle orla prokázalo zakázanou látku carbofuran," uvedla policejní mluvčí Věra Mžiková. Po pachateli se pátrá.
Jestřáb vloni v létě na Strakonicku skončil v železech. Do Záchranné stanice živočichů Makov na Písecku poraněného jestřába dovezli strakoničtí strážníci. Šlo ale o brutální a devastující poranění, které přineslo opeřenci obrovské bolesti, takže jestřába nebylo možné zachránit a musel být uspán.
Jen zlomek těchto případů se však podaří vyřešit a najít pachatele. V roce 2021 Krajský soud v Českých Budějovicích potvrdil muži z Klatovska trest za otravu orlů na Strakonicku. Potvrdil podmíněný trest odnětí svobody na 2,5 roku s odkladem na 3,5 roku.
Bažant v jehož těle byla otrávená návnada se v roce 2015 stal osudným káněti u Lutové na Třeboňsku. Ve stejném roce byli nalezeni také dva otrávení orli mořští u Pluhova Žďáru na Jindřichohradecku.
Další otravy karbofuranem na Jindřichohradecku
2008 rybníky a břeh Dyje u Dačic, nález uhynulých třech vyder, třech norků a káněte lesního
2009 u Nové Olešné na Strmilovsku byl nalezen otrávený orel mořský
2010 u Klece na Lomnicku se po pozření návnady otrávili tři psi, přežil jen jeden
2011 u Dačic a na Třebíčsku byli nalezeni tři otrávení orli mořští, jeden krkavec a zajíc
2013 u Olšan byl nález otráveného orla mořského
2015 tři otrávení krkavci nalezení u Olšan na Studensku měli rovněž společný karbofuran
2015 otrávený moták pochop u Hluboké na Dešensku
Tým vědců z Ústavu biologie obratlovců AV ČR, České společnosti ornitologické (ČSO), Kroužkovací stanice Národního muzea a Ústavu zoologie Slovenské akademie věd analyzoval data ze šesti databází z let 1913–2017 s nálezy 24 443 úhynu dravců a sov 24 druhů. „Dravci a sovy jsou vrcholoví predátoři. Mnohé z nich zásadním způsobem ovlivňuje lidská činnost, od rušení, přes ničení životního prostředí až po usmrcení. Antropogenní úmrtnost, tedy ta, která je zapříčiněná člověkem a jeho, byť i neúmyslným vlivem, významně a dlouhodobě působí na počty dravců a sov. Příčiny úhynů se však mohou v průběhu času měnit. Je proto důležité se na problematiku podívat ze širší perspektivy, abychom se mohli zaměřit na ochranu napříč všemi druhy dravců a sov,“ vysvětluje hlavní autor studie Martin Šálek z Ústavu biologie obratlovců AV ČR a ČSO.
Analýza ukázala, že zatímco přímé pronásledování člověkem dominovalo úmrtnosti dravců prakticky po celé minulé století, v posledních desetiletích nabývají na významu úhyny způsobené člověkem nepřímo. „Neúmyslná antropogenní úmrtnost, jako jsou střety s vozidly či usmrcení elektrickým proudem na drátech či sloupech napětí, se od roku 1913 do roku 2000 postupně zvyšovala, ale v posledních dvou desetiletích začala opět klesat. To lze přičíst různým ochranářským opatřením, jako jsou úpravy sloupů elektrického vedení či zabezpečování a odstraňování různých typů pastí, jako jsou komíny nebo roury, ve kterých mohou uvíznout především sovy,“ sděluje spoluautor studie Zdeněk Vermouzek, ředitel ČSO.
Důvody úmrtí se u jednotlivých druhů dravců liší
Vědci také zjistili, že některé příčiny úmrtnosti se týkají určitých druhů ptáků více než jiných a lze je tak seřadit do několika skupin. „Pronásledování člověkem (střelba či cílená otrava) je nejčastější příčina smrti u dravců, kteří se dostávají do konfliktu s člověkem, například jestřáb, orel mořský či luňák červený. Usmrcení elektrickým proudem postihuje především druhy žijící v zemědělské krajině, jako jsou poštolka obecná a káně lesní. A u většiny druhů sov je nejčastější příčinou úmrtí srážka s vozidlem, jde například o kalouse ušatého, sýčka obecného, puštíka obecného a další. Nicméně na zmírnění silniční mortality dravců a ptáků obecně se vlastně nikdo moc nezaměřuje,“ doplňuje Martin Šálek.
Po roce 2000 se dokonce střety s vozidly dostaly na pomyslnou první příčku v příčinách neúmyslného usmrcení dravců a sov. „Naše zjištění naznačují, že úsilí o ochranu dravců a sov by se mělo zaměřovat jak na omezení přímého pronásledování, tak i na zmírnění úmrtnosti dravců a sov na silnicích,“ říká Martin Šálek.
15
Čtenář 
Kafe
Dům a zahrada
iReceptář
Kondice
Celebrity
TN.cz
